Třikrát znova do Kosova

Ruda Koukol, bystrý to chlapec si nedá pokoj. Už coby student zlínské UTB vymýšlel nejrůznější projekty. Většinou mířily do zahraničí. A většinou se týkaly humanitární oblasti. Jedna z posledních aktivit směřovala do Kosova. Nechal se inspirovat bosenskou variantou projektu Adopce v balíčku a implementoval jej do kosovské podoby. Dárci z Česka  si vybrali konkrétní dítě z chudých poměrů a dvakrát za rok mu nachystali objemný balík. Adra soustředila pomoc na českém území, zprostředkovala převoz na Balkán  a před prázdninami a vánoci ji spolu s vojáky českého praporu KFOR rozvážela do míst, kde adresáti bydleli. Být součástí takovéto mise patří k nesmírně poučným, obohacujícím zážitkům. Ať už se jedná o letmé nahlédnutí do domovů nejchudších domorodců, většinou Albánců, nebo do života základny, kde byli soustředěni naši a slovenští vojáci. Osobní kontakt s realitou dá člověku stokrát víc, než tisíc televizních reportáží či novinových článků. Nehledě na pocity, které se dostaví při rozdávání a především rozbalování balíků. Česká stopa tu díky tomu zanechala další z velice sympatických otisků.

  

Poválečná Bosna

I deset let po válce jsou v Bosně patrné její stopy. Česká ADRA, která tu pomáhala už v době obléhání, bojů a etnických čistek má stále co na práci. Projekt "Adopce v balíčku" umožňuje českým zájemcům o pomoc dětem z nejchudších rodin dvakrát za rok pro ně připravit balík s nejnutnějšími potřebami. Zmíněná organizace je potom  odveze na místa určení a ve spolupráci s místními sociálními ústavy rozděluje konkrétním rodinám. Pomoc se dostává dětem na muslimské i srbské straně. Během distribuce je čas i na malá zastavení a popovídání s pamětníky válečných událostí. Jizvy jsou stále čerstvé a velice hluboké. Život se jen velice pozvolna vrací do dávno vyjetých kolejí. Spíš ale do kolejí nových. Ty dávné nešťastné rozbroje zničily až příliš dokonale. Pohybujeme se totiž na území s největším počtem válečných uprchlíků...