PODZIMNÍ POTULOVÁNÍ
v okolí Valmezu
Jarcová, Valmez, Police, Radhošť, Lhoty, Jasenice, Klenov, Vidče, Lešná, Podolí, Hodslavice, Kněhyně, Perná
Nevelké město mezi dvěma Bečvami nabízí tisíce výhod. Pokud pomineme poněkud kontroverzní Babišovu chemičku, pak jsou to vesměs samé kladné stránky. Ideální spojení na všechny myslitelné světové strany, více než pestrou nabídku nejrůznějších kulturních a osvětových akcí, přívětivé historické centrum a především velice rozmanité okolí. Od klasických valašských kopců přes mírně zvlněnou pahorkatinu až po příkré beskydské svahy navštěvované největšími tuzemskými šelmami. Pro křesťansky laděné poutníky potom ještě naprosto nadstandardní mezidenominační vztahy, které už dávno vytěsnily kdysi nadmíru populární církevní šarvátky. Milovníkům volnosti a přírodních krás stačí jen nazout toulavé boty a zadarmo či jen s několika drobnými v kapse vyrazit přímo za humna.
JARCOVÁ
Symaptická dědinka, která si kupodivu i za komančů ubránila svoji suverenitu, nenabízí jen vyhlášenou pískovcovou Jarcovskou gulu a parádní výhledy k nejbližšímu městu, ale také hotový ráj pro veškeré mykologicky deformované smrtelníky z nejbližšího okolí. A protože se letošní podzim v onom směru neobyčejně vyznamenal, nenapravitelní lovci klasických i nejroztodivnějších hub si tu doopravdy přišli na své. Záludnou muchomůrku zelenou naštěstí asi obloukem obcházeli, takže rizikovou sezónu hřibové nadúrody naštěstí ve zdraví přežili.
VALMEZ
Město jako takové necháme tentokrát na pokoji a pěšky či na bicyklu vyrazíme do jeho nejbližšího okolí. Můžeme tu narazit na všelicos, ale pokud si ponecháme oči otevřené, nemůžeme si nevšimnout docela pohledných detailů, kterými nás říjnová přírodní nabídka naprosto grátis obdarovává. Spořádaní turisté, jakož i svobodou oplývající vandráci si jen kousek za posledními paneláky či fabrikami mohou připadat málem jako na nějaké nekřesťansky předražené exotické dovolené.
POLICE
V daném případě se opravdu nejedná o anglický přepis neohroženého Sboru národní bezpečnosti, ale o další z jakž takž valašských dědin, neklamně však pošilhávajících po výnosnějších hanáckých zemědělských končinách. Přestože, jak název napovídá, leží mezi poli, může vnímavějšího tuláka překvapit celou náručí všelijakých pozoruhodností. Na jedné straně krásnými výhledy na všecky možné i nemožné směry, na druhou třeba překvapivou úrodou podzimních hub. V našem případě třeba oranžově zbarveným trsem penízovky či obrovskými koly výtečné rudočechratky fialové. A to vše až ve druhé polovině listopadu, kdy jsou už houbařské košíky nadobro uložené k zimnímu spánku.
RADHOŠŤ
Protáhlé bájné návrší, které jednoznačně vládne tomuto kraji, není třeba dále představovat. Dá se na něj samozřejmě dostat tisícero způsoby. Pokud má někdo stále ještě funkční srdce, plíce a dolní končetiny, může si klidně dopřát nepříliš náročný výšvih ze známého sedla Pindula. Zatímco si bude na startu a celé jižní straně užívat přívětivého podzimního sluníčka, odvrácená severní strana pod vrcholem mu nabídne první ochutnávku pomalu se blížící zimy. A štědré lesy při zpátečním návratu zase náramně pohodové brodění spadaným, rezavě zbarveným listím. Radhošť, prostě, nezklame, ať se ho už rozhodneme dobýt v kteroukoliv roční, případně i noční dobu.
LHOTY
Lhoty se sice počítají na stovky, ale v našem případě se omezíme pouze na Velkou a Malou. Více či méně obydlený hřeben mezi údolím Bystřičky a Rožnovské Bečvy prostě nelze při podzimních potulkách vynechat. Nejen pro tradiční vděčné výhledy, ale také pro nefalšovanou valašskou atmosféru, kterou jeho okolí celoročně vyzařuje. Pokud někdo zrovna touží po upřímném pohlazení po duši, lepší volbu v okolí Valmezu jen velice těžko nalezne.
JASENICE
Protentokrát si odskočíme ke styčnému bodu nejen tří krajů, ale i stejného počtu poměrně dost odlišných kulturních celků. Chudé Valašsko si tu podává ruku se zazobanější Hanou a ze severu pronikajícím územím lehce namachrovaných Slezanů. Dědinu obklopily neméně dva nepříliš vábné objekty. Na jedné straně zdaleka viditelná Babišova Deza, na druhé donedávna dobře utajené sklady tuzemských militaristů. Ty ale v poslední době docela drze odtajnil nepřítel, na kterého ani sebelépe vymyšlené výbušniny nestačí. Přestože nenažraný kůrovec udělal čáru přes rozpočet dřevobaronům i zeleným mozkům, poslední výběžek Karpat obdařil novými, zatím netušenými krajinnými prvky. Toulání kolem dědiny s krásně zatopeným vápencovým lomem je proto příjemné a až nečekaně pohodové.
KLENOV
Na známý vrch, klenoucí se nad přehradou Bystřička, vyrážíme v památný den veškerých protitotalitních revolucionářů. Nejen proto, že tento kopec nepostrádá dramatické kulisy, ale také proto, že počasí připomíná všecko jiné než nejsychravější měsíc celého roku. Sedmnáctý listopad se tak zapíše jak azurově oblohou, tak i překvapivě nalezeným hřibem pravákem, který se spolu s další vypátranou babkou postará o naprosto luxusní pozdně podzimní houbovou omáčku. Klenovská nedělní vycházka proto nabídne vzácnou symfonii divoké přírodní nádhery a slastného kulinářského zážitku.
VIDČE
Rozlehlá dědina jen kousek od Rožnova může nabídnout nejen příjemné bydlení, ale také nepřebernou možnost špacírů v její bezprostřední blízkosti. Ten úplně nejjednodušší bude patrně po nekonečných pastvinách s výhledem na dvě sousední města. Zubří, známé výrobou březových metel a nejrůznějších gumových náležitostí, jakož i věhlasnější sídlo s někdejší Teslou a nesmrtelným Valašským muzeem jsou odtud jako na dlani, stejně jako stáda krav či spokojeně se popásajících oveček. Spojení dávného se současným se v tomto případě dostává do vzácné, nepříliš často viděné harmonie.
LEŠNÁ
Pohledná dědina oplývá nejen bohatou historií, ale i známou pekárnou, pěkným parkem a neméně pohledným zámkem. Všechno jmenované necháme tentokrát víceméně na pokoji a dopřejeme si jenom miniaturní výlet do pomalu usínajících okolních listnatých lesů ke břehům docela rozlehlých vodních ploch Navzdory tomu, že už zdaleka nejsou modré či zelené, i průměrně vnímavým jedincům mají stále ještě co zajímavého nabídnout.
PODOLÍ
Podolí, Podolí, parádní má okolí. Opravdu teď nemáme na mysli známou část naší Matičky Stověžaté, ale nevelkou dědinu na úpatí Hostýnských vrchů. Přestože hlavní výzdobu v podobě věčně zelených hvozdů už zchroustal zmiňovaný brouk, také tady se dá, dokonce i na startu posledního měsíce roku, zahlédnout bezpočet věcí, kterou se mohou jevit jako nevšední a oku lahodící. Nepočítaje v to čerstvý vzduch, volný prostor a takřka absolutní absenci nejrušivějšího elementu božské přírody, kterou nepředstavuje nikdo jiný, než samotný a samozvaný sám velká pán tvorstva, člověk...
HODSLAVICE
Rodiště Otce vlasti, které od Valmezu dělí jen nějakých osm kilometrů a hlavní evropské rozvodí, netřeba zajisté dopodrobna popisovat. Zvláště, když se v tomto případě soustředíme na krajinu, která jej obklopuje. Vévodí jí především hřeben Veřovických vrchů s naprosto nepřehlédnutelným Velkým Javorníkem. Tady se občas protáhne i sem tam nějaký hnědý brtník, ale okolním pastvinám zcela suverénně vládne domestikované zvířectvo. Určitě není na škodu si v jeho společnosti dopřát docela zajímavé pohledy na už zmiňované temně modré beskydské pohoří.
KNĚHYNĚ
Pomalu se blíží vánoce. V údolích to sice ještě není poznat, zato v okolí nejvyšších beskydských velikánů se první náznaky zimy už objevily. Dopřejeme si proto lehký půldenní výšvih na jeden z mála panenských vrcholů. Bude nám při tom svítit zlaté slunce a náramně hlasitě hvízdat velice čerstvý jižní vítr. Odměnou se nám stanou zcela nezapomenutelné výhledy k Radhošti, Ondřejníku, Lysé a dokonce až ke známým slovenským velehorám. Sněhem pocukrovanou krajinu tu a tam přizdobí nejrůznější ledové kreatury a ledová voda Bystrého potoka zabublá nádherné, adventem vonící vánoční melodie. Nádherný podzim se tak nenápadně převtěluje do neméně půvabné zimní podoby.
PERNÁ
S končícím pohodovým podzimem a zároveň perným rokem se rozloučíme nad Pernou. S přáním suché stezky, svěžího větru a nikdy nezapadajícího slunce věčné naděje mířící až daleko za viditelný horizont právě prožívaného času.
---------------- (-: :-) -----------------
a
