Milosrdné zátoky
naší řeky Bečvy
Není jich mnoho, ale přesto existují. Poté, co Pán tvorstva Bečvu uvěznil do sevřeného koryta, neměla moc šancí. Pomohla jí až stoletá voda. Na několika místech strhla břehy a nabídla řece svobodu. Někde ji člověk znovu rázně omezil, ale nejméně tři nedlouhé úseky ponechal svému osudu. Ty mám zdaleka nejraději. Nejvíc ten, který je takřka nadosah. Chodím sem relaxovat a komunikovat s Nekonečným. Na jaře, v létě, na podzim i v zimě.
zima
Ta loňská byla občas ukázková. Kouzelník Mráz vyzdobil řeku stříbrným lemováním. Ledová nádhera však nevydržela dlouho. Už šestnáctého dne druhého měsíce se dalo do vody vstoupit. Na rozdíl od plachých vyder a ukrytých bobrů jenom na pár sekund. Ale i tak se první tělesný kontakt s hladinou stal nezapomenutelným. Posílil naději, že co nevidět dojde k zázraku a chladivý svět se změní k nepoznání.
jaro
Stačilo trochu tepla a ledový chrám se začal převtělovat v zahradu. Ostré jarní paprsky vytáhly ze země první stonky, na stromech vyrašily pupeny a ze suché trávy se draly na světlo barevné akcenty květů. Voda už nestudila a písek hřál. Bylo by hříchem zůstat pod střechou a minout ten zázrak všeobecné proměny.
léto
Slunce se už dávno ujalo vlády a nadobro se usadilo vysoko nad obzorem. Jarní zeleň nápadně ztmavla a první květy ustoupily letním následníkům. Obnažené břehy nabídly novou kolekci zemitě zbarvených kamenů. Vyplavené dřevo odkazuje na svoji dávnou minulost. Ze štěrku začínají vyrůstat keříky rajských jablíček. Nikdo je tu nezasadil a nikdo je nezaléval. Přesto nakonec vyrůstají do své typicky červené krásy. Nad hladinou přelétne hvízdající ledňáček a na vyhřátých kamenech přistávají motýli. Včely sbírají sladký nektar a člověk pískovce ve tvaru srdíček. Léto v Zátoce milosrdenství budiž proto pochváleno!
podzim
Babí léto s čím dále kratšími dny zvěstuje, že na scénu se pomalu plíží podzim. Z milosrdné zátoky je potřeba sklidit bohatou úrodu pruhovaných cuket a zlatožlutých tykví. Ani ty tady nezasadil žádný zahradník. Meloun tu už dozrát nestačil, protože se přes něj převalila zářijová velká voda. Pestrobarevný říjen pomalu předává vládu sychravému listopadu. Ani ten však nezabrání tomu, aby se na březích neobjevilo něco půvabného. Dokonce ani tomu, aby nedošlo k pravé podzimní koupeli. Odehrává se za nádherně sychravého dne, jenom pár dnů před Svatou Kateřinou.
vánoce
Konečně tu máme svátky krátkých dnů a dlouhých nocí. Většina světa si připomíná narození Velké naděje. Milosrdné zátoky na řece Bečvě se ukládají k zimnímu spánku. Národ usedl k hořícím svíčkám a blikajícím obrazovkám. Dopřávám si poslední křest tohoto roku. S poděkováním Všemohoucímu, že jsem se ho dočkal. V pohodě a ve zdraví. A s nadějí na nové jaro. Nejen u řeky, ale v celém vesmíru...
tak, na shledanou, mé milosrdné zátoky...
