úterý 27. března 2007

S Václavem po hostýnských skalinách 

Březen je zhruba v polovině. Legální imigrant Václav, obývající toho času velmoc číslo jedna si na pár dnů odskakuje z Chicaga do rodného Zlína. Coby nenapravitelný fanda khaki odstínů hned navleká maskáče, obouvá kanady a se slušně nabaleným báglem vyráží kousek za krajskou metropoli. Je mi ctí, že mu mohu dělat společníka.


Kousek za Fryštákem zalézáme do lesů a pak už se posunujeme od jedné skupiny skal ke druhé, abychom na noc zakotvili v rozeklané divočině zvané Ondřejovsko. Ve chvíli, kdy se chystáme rozdělat nezbytný večerní oheň, přichvátá vichr, spustí se liják a potemnělou krajinu ovládne křížová palba hromů a blesků. Se sněhovou pokrývkou je to docela zajímavá kombinace. Vatra se po nekonečné sérii nezdarů přece jenom rozhořívá.

Na noc se ukládáme pod sotva znatelný převis. Václav trochu podcenil roční dobu a vzal si jen lehký spacák  pro vlahé letní noci. Nevyhnutelné klepání kosy jej provází až do bílého rána.

Potom už se jde zase dál a dál. Opět od jedněch skalin ke druhým.Tentokrát končíme nad Držkovou. Tamní Vrzavé skály oplývají luxusním převisem. Dá se tu v pohodě vařit a ve vrstvě listí i docela komfortně nocovat.

Třetího dne se na svět klube sluníčko. Po poledni vylézáme z děr a spouštíme  se do údolí. Přizdobeni blátem a nasáklí kouřem přistupujeme do autobusu. Vyfešákovaným spolucestujícím to moc nevoní. Což nám ani trochu nevadí. Za ty zážitky,  které si přivážím, to určitě stojí.
_________________________________________________________________________________

fotorekapitulace

 od Fryštáku k horám

 březnovým lesem

 skály za Fryštákem

 lesní potok

 lesní cestou

 na vrcholu Velé

 výhled do údolí

 polomy

 večerní vatra

 chladné ráno

 závětří

 snídaně

 ubytovací realita

 Ondřejovsko

 původní les

 ideální ložnice

 na vrcholu

 hřeben

 chata

 kruh

 úkryt před deštěm

 na Vrzavých skalách

 zdroj tepla

 převis

 výhled ke Slušovicím

 nocležna

 po těžkém sněhu

 kotlíkový guláš

 loučení s komfortem

 zpátky do civilizace

 ahoj, Vrzavky!

 do údolí

 konečná v Držkové

Žádné komentáře:

Okomentovat