Postaru na Hvaru
Se stanem dnes jezdí
k Jadranu jen socky, případně nenapravitelní romantici. Pokud mám mluvit
za sebe, řadím se dobrovolně k obojím. Doba si však žádá ubytování pod
střechou. Není ale nad to, stolovat, zaléhat a probouzet se pod voňavými větvemi
žlutozelených pinií, jen kousek od zčeřené, azurově modré mořské hladiny.
Ke zmíněnému ostrovu nás, tedy
Alenku a moji maličkost, přemísťuje malý spolehlivý tříválec značky Suzuki.
Dvanáct set kilometrů zvládá bez jakéhokoliv problému. Naše chátrající tělesné
schránky jsou na tom o poznání hůř. Plátěné obydlí vztyčujeme
v sympatickém kempu jen kousek od městečka Jelsa. Odtud budeme podnikat
kratší či delší výlety do všech koutů obydlené části ostrova. Navštívíme také
rodinu mé dcery Ester, která se na dva týdny ubytovala hned za táhlým hřbetem nedalekého
vápencového pohoří. Tady, v letovisku Ivan Dolac, oslavíme rovněž sedmnáctiny
mé nejstarší vnučky Ivetky.
______________________________________
camp
Jelsa
jehličnany
u Vrbosky
brána
rododendron
téčko
vegetace
zuby
u Sv.Nedelje
vinohrad
jižní svahy
útočiště
dozrává
soukromí
Ivan Dolac
Ivetka s dědou
ryba na grilu
část rodiny
Pekelné ostrovy
svatojánský chleba
pinie
město Hvar
rybí trh
severní pobřeží
keře
vrstvy
pod mrakem
olivovníky
příboj
horniny
Stari Grad
psí víno
odvaha
chmýří
zátoka
srdce
Starigradský záliv
vyhlídka
vnitrozemí
políčka
levandule
fíky
terasy
rozmarýn
divoká pláž
šišky tújí
siluety
končí den
soumrak
jadranský večer
_____________________________________________________
((-: DOBRO DOŠLI :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat