PODZIM NA PODBÁNSKÉM - 1
tradiční podzimní salašení
tradiční podzimní salašení
Více než čtvrt století trvající tradice podzimních
salašových vandrů musí být zachována. Samarimláďata vyrazila na oblíbenou
Veľkou Fatru, my s Alenkou míříme poněkud východněji.
Internet přináší několik tipů v oblasti Podbánského. V noci na
osmadvacátého desátý tedy startujeme směr Tatry. Podle objemu zavazadel by
nezasvěcenec tipoval spíše Himaláje.
Pokud nepočítáme odlehčovací zastavení u Krpeľanské přehrady,
našim prvním mezipřistáním je travertinová kopa nad Bešeňovou. Nemohu
nevzpomenout starých zlatých časů, kdy jsme se tady čvachtávali v termální
vodě vybagrovaného jezírka pod širým nebem. Samozřejmě zadarmo. Všecko se mění.
I ony vápencové usazeniny se zdály být barevnější…
Za Pribilinou odstavujeme auto na dohled od Kriváně a jdeme
se poohlédnout po nějaké salaši. První nacházíme jen pár set metrů od silnice.
Kromě části střechy ji nic nechybí. Necháváme si ji v záloze a nádhernou
podtatranskou plání putujeme dál. Někdejší seníky se převtělily v obytné
chaty nebo ruiny. Většina jich nadobro zmizela. Škoda, že je jinak bdělí
tatranští ochránci neochránili. Ale i tak je to tady parádní. Zvláště teď,
v prosluněných dnech končícího podzimu.
Nejdříve narazíme na lovící lišku, později na pasoucí se
ovce a nakonec na samotného baču. Doporučuje nám komfortní salaš s dobrou
střechou, ohništěm a válendou. V dosahu je studánka i dostatek dřeva.
Poslední informace nám vyráží dech: K pastevecké ubytovně můžeme dojet
autem. Tak, to tu ještě opravdu nebylo!
Náčelník pětisethlavého stáda se rozpovídá o své práci,
rodinných poměrech i o politice. Ptáme se na výskyt medvědů. Letos prý potkal
jen jednoho. Zato naše budoucí sousedka z chaty od naproti měla větší
štěstí. Samici brtníka i s mláďaty prý zahlédla ze zápraží včera ráno. Ani
tato zvěst však pohodovou tatranskou idylku pod Kriváněm nenaruší. Možná za to
mohou bezstarostně se popásající ovce a ještě bezstarostněji se tvářící bača.
Podvečerní procházka po blízkém okolí nám odhalí ještě další
tři ubytovací možnosti. Zatímco se teď naši kamarádi na Fatře přetahují o každý
náznak střechy nad hlavou, my si můžeme vybírat. První den kolem projdou snad
dva tři turisté. A teď, když se slunce schovává za obzor, je tady dokonalé
ticho a prázdno. Snad jen sousedka vyhlíží z okna svou medvědí rodinku.
Večerní oheň hřeje, svítí a štípá do očí. Uhasíná až někdy
po půlnoci. To už venkovní teplota sestoupila pod bod mrazu a ozdobila okolní
trávu bílou jinovatkou. Jiskří stejně jako tisíce hvězd na nekonečné obloze. Ve stinných zákoutích
zůstává až do příštího odpoledne.
Sobota je, na rozdíl od pátku, tak trochu podmračená.
Alenčino dospávání a moje dopolední potulování střídá odpolední výšlap Bystrou
dolinou. Možná ji pojmenovali podle potoka, který se jejím dnem prodírá do
údolí. Jeho proud je opravdu bystrý.
Okolní skalnaté stráně, sahající dnes až k hranici
mraků, jsou tu a tam přizdobeny ostrůvky kosodřeviny a zbytky tajícího sněhu. Krátící
se den nedovoluje delší túru a tak po dvou třetinách raději otáčíme. Poněkud
bystřejší chůzí zdoláváme větší část Bystré doliny ještě za světla.
V jejím závěru už přichází ke slovu čelovka. Nepočítáme-li zhruba desítku
turistů, ani dnes jsme nic zajímavého nepotkali. Vlci, rysi i medvědi si drží
jedince druhu Homo sapiens pěkně od těla.
Tatranský vzduch okořeněný slušnou dávkou kouře
z večerního ohně udolává moji statečnou choť natolik, že ranní vstávání je doprovázené nevolností a nepříjemnými bolestmi hlavy. Odpovídající náladu se nedaří navodit ani bačovi se svým stádem ani zlatému slunci na
bezmračné obloze. Tomu prvnímu musíme před polednem zamávat. To druhé nás bude provázet po většinu zpáteční cesty k domovu.
Pestrobarevná podzimní krajina se ztrácí s klesajícím slunečním kotoučem. Ten nás opouští nás dřív, než stačíme
opustit území bratří Slováků. Pak už si
všímáme jen ze tmy svítících hřbitovů. Tak, jako při každém z podzimních vandrů.
Nadešlo totiž nostalgicky laděné dušičkové údobí. Dočkáme se dalšího podzimu, anebo další hořící svíčky? Co všechno nám chystají příští dny a týdny a měsíce?
