PODZIM NA PODBÁNSKÉM - 1
tradiční podzimní salašení

Více než čtvrt století trvající tradice podzimních salašových vandrů musí být zachována. Samarimláďata vyrazila na oblíbenou Veľkou Fatru, my s Alenkou míříme poněkud východněji. Internet přináší několik tipů v oblasti Podbánského. V noci na osmadvacátého desátý tedy startujeme směr Tatry. Podle objemu zavazadel by nezasvěcenec tipoval spíše Himaláje.

Pokud nepočítáme odlehčovací zastavení u Krpeľanské přehrady, našim prvním mezipřistáním je travertinová kopa nad Bešeňovou. Nemohu nevzpomenout starých zlatých časů, kdy jsme se tady čvachtávali v termální vodě vybagrovaného jezírka pod širým nebem. Samozřejmě zadarmo. Všecko se mění. I ony vápencové usazeniny se zdály být barevnější…

Za Pribilinou odstavujeme auto na dohled od Kriváně a jdeme se poohlédnout po nějaké salaši. První nacházíme jen pár set metrů od silnice. Kromě části střechy ji nic nechybí. Necháváme si ji v záloze a nádhernou podtatranskou plání putujeme dál. Někdejší seníky se převtělily v obytné chaty nebo  ruiny. Většina jich nadobro zmizela. Škoda, že je jinak bdělí tatranští ochránci neochránili. Ale i tak je to tady parádní. Zvláště teď, v prosluněných dnech končícího podzimu.

Nejdříve narazíme na lovící lišku, později na pasoucí se ovce a nakonec na samotného baču. Doporučuje nám komfortní salaš s dobrou střechou, ohništěm a válendou. V dosahu je studánka i dostatek dřeva. Poslední informace nám vyráží dech: K pastevecké ubytovně můžeme dojet autem. Tak, to tu ještě opravdu nebylo!

Náčelník pětisethlavého stáda se rozpovídá o své práci, rodinných poměrech i o politice. Ptáme se na výskyt medvědů. Letos prý potkal jen jednoho. Zato naše budoucí sousedka z chaty od naproti měla větší štěstí. Samici brtníka i s mláďaty prý zahlédla ze zápraží včera ráno. Ani tato zvěst však pohodovou tatranskou idylku pod Kriváněm nenaruší. Možná za to mohou bezstarostně se popásající ovce a ještě bezstarostněji se tvářící bača.

Podvečerní procházka po blízkém okolí nám odhalí ještě další tři ubytovací možnosti. Zatímco se teď naši kamarádi na Fatře přetahují o každý náznak střechy nad hlavou, my si můžeme vybírat. První den kolem projdou snad dva tři turisté. A teď, když se slunce schovává za obzor, je tady dokonalé ticho a prázdno. Snad jen sousedka vyhlíží z okna svou medvědí rodinku.

Večerní oheň hřeje, svítí a štípá do očí. Uhasíná až někdy po půlnoci. To už venkovní teplota sestoupila pod bod mrazu a ozdobila okolní trávu bílou jinovatkou. Jiskří stejně jako tisíce hvězd  na nekonečné obloze. Ve stinných zákoutích zůstává až do příštího odpoledne.

Sobota je, na rozdíl od pátku, tak trochu podmračená. Alenčino dospávání a moje dopolední potulování střídá odpolední výšlap Bystrou dolinou. Možná ji pojmenovali podle potoka, který se jejím dnem prodírá do údolí. Jeho proud je opravdu bystrý.

Okolní skalnaté stráně, sahající dnes až k hranici mraků, jsou tu a tam přizdobeny ostrůvky kosodřeviny a zbytky tajícího sněhu. Krátící se den nedovoluje delší túru a tak po dvou třetinách raději otáčíme. Poněkud bystřejší chůzí zdoláváme větší část Bystré doliny ještě za světla. V jejím závěru už přichází ke slovu čelovka. Nepočítáme-li zhruba desítku turistů, ani dnes jsme nic zajímavého nepotkali. Vlci, rysi i medvědi si drží jedince druhu Homo sapiens pěkně od těla.

        

Tatranský vzduch okořeněný slušnou dávkou kouře z večerního ohně udolává moji statečnou choť natolik, že ranní vstávání je doprovázené nevolností a nepříjemnými bolestmi hlavy. Odpovídající náladu se nedaří navodit ani  bačovi se svým stádem ani zlatému slunci na bezmračné obloze. Tomu prvnímu musíme před polednem zamávat. To druhé nás bude provázet po většinu zpáteční cesty k domovu.

Pestrobarevná podzimní krajina se ztrácí s  klesajícím  slunečním kotoučem. Ten nás opouští nás dřív, než stačíme opustit území bratří Slováků.  Pak už si všímáme jen ze tmy svítících hřbitovů. Tak, jako při každém z podzimních vandrů. Nadešlo totiž nostalgicky laděné dušičkové údobí. Dočkáme se dalšího podzimu, anebo další hořící svíčky? Co všechno nám chystají příští dny a týdny a měsíce?