- Velikonoce pod Hostýnem -
(-: pondělí a úterý velikonoční :-)
Doby, kdy se na nejvýznamnější křesťanský svátek vydávala ven početná parta vandrácky laděných duší jsou v nenávratnu. Tradice je však třeba dodržovat, byť na to byl člověk sám. Bezmála po třicáté v řadě se tedy vydávám na čerstvý velikonoční vzduch.
V Bystřici opustím vyhřátý interiér vlaku a mířím k Hostýnu. Na rozdíl od zbožných poutníků, které tam vyveze autobus, jdu po svých. Cestami i necestami se nejdříve posunu k dávno zaniklému hradišti na Chlumu. Přes pastviny, louky i lesíky si to pak namířím přímo ke vzpomínané hoře. Nekráčím klasickou cestou, ale nádhernými loukami s parádními výhledy k hanáckým končinám. Poutní místo protentokrát vynechám a po turisticky značené cestě dojdu ke Skalnému. Pod zubatou skálou ukryji v listí svůj bágl a až do večera se potuluji po nejbližším okolí. Přibývá mraků a teplota klesá pod pět stupňů. Vypadá to na docela chladnou, možná i trochu deštivou noc.
Oheň pod převislou skálou plápolá až do půlnoci. Hovím si v nánosech navátého listí a absolutně nic mi nechybí. Mírný déšť se začíná měnit v lehké sněžení. Zalézám do spacáku. Díky chráněnému zákoutí a hluboké podestýlce si užívám absolutního komfortu. Budím se až před sedmou ranní.
Krajina mezitím nápadně zbělela. Sníh pokryl zem, přizdobil skály a rašícím stromům propůjčil nečekaný půvab. Balím svůj skrovný majetek a vydávám se zpátky k Hostýnu. Boty mám za chvíli promočené a mrznou mi ruce. Nikde žádní lidé. Dokonce i na bájném návrší je takřka vymeteno. V příjemném osamění obkroužím jednu z křížových cest a známou trasou se spustím ke Slavkovu. Ze sněhu trčící petrklíče, sasanky i vstavače dokazují, že zima, jakkoliv dotěrná, má už namále. Velikonoce, tak jako každý rok, otevírají cestu k plnému životu. Vzkříšení je neoddiskutovatelné.
V Bystřici fouká severák a k zemi se snáší vytrvalý déšť. Přináší naději, že květy nezvadnou a tráva bude zelenější. Jenom co vítr rozežene mraky a na modrém nebi se opět ujme vlády slunce. Těm, kteří v něho věří, ani ta nepohoda zas až tak nevadí...
--------------------------------------------------
--------------------------------------------------
