čtvrtek 29. března 2012


Krajinou kRakova Krakowa - III

Brzezinka a Oswiecim

Po nepříliš tiché noci přichází zcela bezhlučné ráno. Podle víceméně zajetého zvyku otevírám stránky mé lékárničky na duši. V Bibli 21.století jen tak, namátkou, otevřu texty, staré bezmála tři tisíce let. Starý král Šalomoun, poté, co si dosytosti užil bohatství, slávy i krásných žen, píše: „Srdce moudrých je v domě truchlení, srdce hlupáků v domě zábavy“. Na co mě má tento verš, jemuž se křesťanští kazatelé z obavy před vypískáním zdaleka vyhýbají, dnes upozornit ?


Po dvou třech hodinách se procházím krajinou vysokých plotů a rezivějících ostnatých drátů. Míjím nákladní vagon, pro jehož cestující to byla zaručeně poslední cesta v životě. Trochu se zasním. Z dřevěných kójí na mne hledí stovky vyplašených očí. Tisíce lidí čekají na chvíli, kdy se stanou potravou pro oheň pod věčně dýmajícími komíny. Většina z ubožáků je označena hvězdou krále Davida. Co jim má říct věta jeho syna Šalomouna, kterou jsem četl dnes ráno? Jaké moudro se mají dovědět, když Davidovu hvězdu suverénně drtí hákové kříže?





Záměrně procházím tímto rozlehlým „domem truchlení“ sám. Neustále se mi vrací úryvek z písně Modlitby bosých dětí : „…ony se v temnotách vesmíru neztratí, přijde den pravdy a karta se obrátí…“  Míjím skupiny krásných a čímsi zvláštních mladých lidí. Odlišují se bílými mikinami a bílými vlajkami. Na obojím vyniká Davidova hvězda. Opět si vzpomínám na ranní text. Pokud bych měl sám pro sebe hledat nejvyšší bod třídenního výletu, tak je to jednoznačně vyhlazovací tábor  Brzezinka – Birkenau.









------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Marťanova osádka se pod Kubovým velením  naopak nechtěně podívá do osvětimského Auschwitzu. Kdoví, třeba právě v tomto „domě truchlení“ má být její srdce zasaženo nějakou moudrostí…


K domovům míříme znovu odděleně. Krajinu kRakova Krakowa opouštíme před šestou, východu Moravy dosahujeme až dlouho po západu. O mnoho, o mnoho bohatší.

Takže, Pawlinko, Joho, Petro, Marťane, Zdeňo, Dominátore a hlavně kRaku, díky! Byli jste, jako vždy, skvělí!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat