Trojačka – Troják

podél Trojice a Trojčin

333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333

33 km

3. června roku 2012 se čtyři trojice zástupců tří generací scházejí kolem 8.33 hod pod třívrcholovým kopcem s názvem Trojačka. Cílem se má stát 33 km vzdálený vrch Troják, na němž se schází hranice tří okresů. Trasa je rozdělena do tří etap, z nichž každá zabere tři hodiny chůze. První z nich končí u valašskomeziříčského kostela Trojice, druhá na Lázech, což je asi 3 km od Trojčin a třetí na zmíněném Trojáku. Během vzpomenutých tří etap se k pelotonu přidají další tři chůze milovní poutníci. Na trojkové pouti se neplánovaně potkávají také Luděk s Pavlem, profesionální hlasatelé  trojandělského poselství.

Většina účastníků se setkává na Mořkovském nádraží. Na tři kilometry vzdálenou Trojačku, která leží o nějakých tři sta metrů výš, vede pěšina místy stoupající do třicetistupňového svahu. Jedinci, poponášející tří až třicetikilovou nadváhu to tady mají o něco těžší, pod třívrcholovým kopcem se  33 minut po osmé ranní nakonec všichni ve zdraví sbíhají.

Předstartovní ceremoniál se skládá ze tří úkonů. Vyplnění trojúhelníkového cestovního pasu, zaplacení startovného ve výši tří až třiatřiceti korun a případná účast na trojáckém trojboji, který obsahuje  trojskok do tří stran, tedy dopředu, dozadu a do boku.

Po necelých třech metrech ostré chůze se ve třímetrové výšce vynoří varování před možným výskytem  tří šelem, rysa, vlka a medvěda. Třetí jmenovaný byl před více než třemi týdny nejméně třikrát sejmut kamerou a to pouhé tři kilometry od Trojačky. Na tříhlavé nebezpečí by však měla postačit dvojice čtyřnohých obránců. Nejméně jeden z nich oplývá více než tříletým výcvikem.

Už na trojačském hřebenu se houf poutníků trhá na tři skupiny. Do třiceti minut skoro všechny zabloudí. Nad Jehličnou, což je asi tři tisíce metrů od startu, se scházejí. Pochopitelně, že ze tří stran.

Do Valašského Meziříčí, města ležícího tři sta metrů nad mořem a čítajícího kolem třiceti tisíc obyvatel se tři čtveřice  scházejí po plánovaných třech hodinách pěší chůze. Ve stínu Trojice  si dopřávají třicetiminutovou přestávku. Ale už bez tří mužských účastníků. A také smíšené dvojky ve složení Tereza a její pes. Odstupují po první třetině pro bolest končetin a sešlost věkem. Čest jejich památce!

Druhá třetina trasy je ve znamení nástupu druhého člena rodu Češků a dvou tras stoupajících ke tři kilometry vzdálené rozhledně nad Jarcovou. Většina, jak je to na světě zvykem, volí širší cestu. Úzká se nakonec jeví jako rychlejší i příjemnější. Výhled z třísetmetrového kopce na třicetitisícové město zarámované tříhlavým vrcholem Trojačky je však pro všechny více než trojnásobnou odměnou.

U Masarykova pomníčku, který tu mimochodem ve zdraví přečkal rudou totalitu a nachází se na rozcestí tří turistických cest, volí naši poutníci příznačně červenou. Po rozkvetlých loukách a mezi zelenými lesy je v pohodě dovede až na Lázy. Vesničku, která může mít tak kolem třiceti čísel, však už neuvidí trojnásobná babička Ellen a o třicet roků mladší  Kuba. První má náběh na možná už třetí operaci, druhý poslední tři týdny kvůli prodělané borelióze skoro nic nejedl. To, že zvládl polovinu z třiatřicetikilometrové trasy, jej staví do role trojnásobného hrdiny.

Před lázeckou hospůdkou, kam tři skupinky pochodníků dorazí po třetí odpolední a kde se dají koupit asi tři druhy nápojů si ke svačině o třech chodech (chleba, máslo a něco mezi tím) dopřávají obvyklou třicetiminutovku vsedě. Po zhruba třech stech metrech pak konečně narazí na nezničitelnou cyklistku Věrku, která tu na ně věrně vyčkává dobré tři hodiny. Naopak je tady po více než třech kilometrech chůze opouští Tomášův profesní kolega z Oznice a po další třístovce i chrabrá Jana se svým čtyřnohým tahounem. Do nejméně třísetčíslové Jablůnky je čekají ještě třikrát tři kilometry. Jako jediní tak projdou i v těsné blízkosti avizovaných Trojčin, vzdálených asi tři tisíce metrů odtud.

Třetí třetina trojkové trasy je poznamenána třemi druhy padání vláhy. Mrholením, zahradnickým deštěm a lehkým lijákem. Třetí jmenovaný však naštěstí netrvá více než tři minuty a navíc padá v době, kdy pěšáky kryje třicet metrů vysoké stromoví. Závěrečné tři kilometry z Bludného už lemují jen louky s tříbarevnými květy zakončené pohledem na jeden ze tří valašských Javorníků.

    

Osmero statečných stíhá třiatřicátý kilometr s třicetiminutovým předstihem. Troják je svědkem dekorování jasného vítěze. Desetiletý Marek, vážící kolem třiceti kilogramů, dostává třiatřicetinásobné „hobla“. Zdá se, že by ještě zvládl i návrat na Trojačku.

Autobus se zhruba třiceti pasažéry se pak za nějakých třicet korun postará o přemístění  povadlých poutníků ke třísměrovému rozcestí Ratiboř. Tři z nich se vydávají každý svou cestou, ostatní vyčkávají na bus ke třicetitisícovému Valmezu. Po dobrých třinácti minutách marného přešlapování někoho napadne mrknout na přibližně trojitou vývěsku jízdních řádů. Ani usilovné tříminutové pátrání však očekávaný spoj nenalézá. Trojnásobné díky proto náleží pohotové Anežce. České mobilní sítě díky jí podávají zprávu, že za třikrát tři minuty vyráží žádaným směrem vlak. Tři sta metrů dlouhý poklus třiceticentimetrovou kukuřicí, nějaká třicetikoruna za jízdenku a  tři metry široký pacifik je tady. Trojkový pochod z Trojačky na Troják končí dokonalým happy endem. A proto třikrát hurá !!!

333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333

P.S.: Pochod Trojačka – Troják je součástí zamýšlené trilogie. Na podzim by měla následovat pouť Trojačka – Trojanovice a později i třídenní putování Trojačka – Třinec s celkem třikrát třiatřiceti kilometry. Trojnásobně potrhlí poutníci, jste opět srdečně zváni !!!