Řeči z cesty

-Trojačka – Trojačka-

podzimní pochodování mezi dvěma Trojačkami

33333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333

Druhý z trilogie trojkových pochodů startuje ve druhé třetině prvního měsíce třetího čtvrtletí asi tři kilometry nad poslední ze tří Bečev, ve výšce přibližně dvakrát 333 m.n.m. Skutečné místo startu, tedy vrch Trojačka, kterému do tisícimetrové výše chybí rovných třináct metrů, se však nachází tři kilometry od plánované 33 km dlouhé trasy. Aby jej nemuselo zdolávat všech třiadvacet přítomných účastníků tří národností, volí se forma zástupné oběti, které se ujímá třiatřicetiletý pastor tří valašských farností, kterého doprovází má, o 33 roků starší maličkost.

Tři minuty před vlastním startem se vybírá startovné, které po pozdějším roztřídění vykazuje třikrát dvě stě sedmdesát tři, tedy 819 korun českých. Suma bude patřičně využita valašskomeziříčským dobro(ne)volnickým centrem ADRA k financování asi tří projektů realizovaných v nejméně třech lokalitách vsetínského okresu.

Druhý trojkový pochod se vyznačuje třemi fenomény: slušnou účastí, mlhou a odpadlictvím. Ještě v první třetině trasy odpadává nejmenovaná manželská dvojice atakující třetí třetinu života, na Pustevnách, které leží v nadmořské výšce přibližně 3 krát 333 metrů, probíhá další tříbení, kterému podlehne celá třetina blátem potřísněných poutníků. Coby ničím neotřesitelná hrdinka se zde ukazuje zdaleka nejmladší účastnice pochodu, přibližně dvojnásobně tříletá Jindřiška z Valašské Bystřice. Patřičně rázně odmítá nepatřičné nabídky třináctikilometrové jízdy autobusem a s ostříleným pohledem ostříže prohlašuje, že druhou třetinu trasy dokoná po svých i kdyby blesky a hromy třískaly. Patří jí za to nejméně trojnásobná poklona!

Asi tři a půl kilometru před Rožnovem se odděluje další trojice. Jindřišce a jejímu o třetinu vyššímu otci Milošovi bude dělat třetího dříve již zmiňovaný pastor Pavel, který se už tři kilometry trápí s pobolívajícím, třiatřicet roků starým kolenem. Zatímco trojčlenná stíhací peruť jablůnecké Stíhačky Jany už stíhá vlak v některé ze tří zamýšlených stanic, třináct kilometrů od cílové Trojačky se odpojuje čechoamerická úderná skupina z bezmála třicet mil vzdálené Ostravy.

Poslední třetina trojkového pochodu tedy zbývá na mé, dvakrát třiatřicetikilové tělesné schránce. Ze sedla Pindula mě čeká stoupání o dobrých tři sta metrů výš. Po třech kilometrech strmé chůze, kdy jsem opět ve výškách dosahujících přibližně třikrát tří stovek metrů, padá na kraj třináct hodin trvající temnota. Tříkilometrovou rychlost do kopce měním při změně sklonu na trojnásobek. Třívoltová skomírající čelovka osvěcuje maximálně tři příští metry. Po třech hodinách klopýtání a překonání tří význačných vrcholů, tedy Dlouhé, Krátké a Huštýna jsem konečně na Trojačce. Jsou právě tři čtvrti na devět.

Teď už zbývá jenom maličkost. Klesnout o nějakých tři sta metrů níž a třikrát překonat tříkilometrovou vzdálenost. Začínám se podobat našemu trojctihodnému pastorovi. Třináctikilometrové zrychlené finále s místy až třicetistupňovým klesáním dalo mým dvakrát třiatřicetiletým končetinám zabrat. Čím dál citelněji se ozývají nejméně tři místa: pravé lýtko, levé koleno a třísla. Pomocí dvou otřískaných holí dobelhám až do bezmála třicetitisícového města ke svému třípokojovému bytu ve třetí etáži. Právě odbíjí třiadvacátá hodina. Trojkovému pochodu třikrát hurá!!!

3333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333

(Vzhledem k tomu, že třiatřicet to bylo jen z Trojačky na Trojačku, po přičtení všech spojovacích kilometrů, mám dnes v nohách rovnou padesátku. Tož, tak :-)))

33333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333