Řeči z cesty

JONÁŠOVO P(L)ACHTĚNÍ

.. Jura Wagner v cíli ..

Říkají si Jupeto. Jura, Petr a Toncek, nebo taky Jonáš, Brdečko a Koloděj. Co jméno, to pojem. Během svého mládí vyvádějí takové psí kusy, na které by nepřišel žádný scénárista. Před rokem odchází Brdečko, ke konci letošního února odplachtí Jonáš. Je mu necelých šestašedesát. Rakovina si nevybírá.

Jupeto

odlet

Znají se ze školy, ale hlavně z církevního společenství. Pravidelně se zúčastňují ilegálních táborů, které organizuje pověstný náčelník Bláža, chcete-li Kuk. Ani jej nepřestávají překvapovat zcela originálními nápady. Jura s Tonckem se například na jednu z takovýchto mládežnických akcí vydávají ve slušivých oblecích po svých pradědečcích. Na hlavy nasazují dobové klobouky, tábornické vybavení balí do dřevěných kufrů a za chůze se podpírají stařeckými holemi, tak zvanými čagany. Blážovy představy o vzorném kolektivu křesťanských mládežníků se musí, tak jako už mnohokrát před tím i potom, velice rychle rozplynout.

Jura mládežník

starci na táboře

vzorná mládež

tábor v Jinolicích

Letanovce

na Benově svatbě

pouštění draků na Hostýně

na svatbě Boba

tábor v Javorině

mezi Romy

v Belianských Tatrách

Samostatnou kapitolou se o pár let později stává účast na velehorské expedici Dobré ráno. Jonáš si upravuje osvědčený kufr, Koloděj volí starou knihovničku. Pro jistotu ji opatřuje zdaleka viditelným červeným křížem. Upravení turisté socialistického typu, soudruhy z NDR nevyjímaje, jsou v šoku. Potkat takováto individua na nejobtížnější československé hřebenovce je překvapivější než setkání s medvědem. Dlužno podotknout, že exponovanou část roháčského hřebene mezi Salatínem a Plačlivým absolvuje naše dvojka v noci. Svítí si přitom jednou skomírající petrolejkou.

expedice Dobré ráno

přes Roháče

Kolodějův bágl

Jurova výbava

odpočinek

na vrcholu Bystré

výšlap na Kněhyni

Brdečko, který mezitím stačí odkráčet do černé Ostravy, kde je až do svého skonu pod zodpovědným dohledem své pečlivé souputnice, se pak na své kamarády dívá už jen z úctyhodně zamlžené vzdálenosti. Jurovi se hned několikrát nedaří překonat hranice socialistického tábora, zato slaví úspěch u táborové instruktorky Zdenky, jejímž prostřednictvím postupně přivádí na svět trojlístek nadějných ratolestí. A také se mu konečně podaří vzlétnout nad oblaka. Pilotní průkaz je dárkem k jeho padesátinám. Poté, co se na scéně objeví česká odnož světové humanitárky ADRA, neváhá se zapojit ani do jejich stěžejních programů. Jsou jimi především recesní pochody šílených krav, jichž se často a velice aktivně zúčastňuje. Jonášova angažovaná hesla, reagující na momentální politickou situaci, stejně jako sportovní výkony v nerůznějších disciplínách, nebudou na věky věků zapomenuta. Stejně jako tradiční dresy, do nichž se spolu s nerozlučným Antonínem během těchto akcí oblékají.

opět spolu

start pochodu do Držkové

běh s kufrem

angažovaná tvorba

na trase

podpora EU

šťastnou cestu!

předvolební kampaň

skok daleký

transparent

překážková dráha

hovězí a dršťková

vydržať!

přistání

po obědě

leháro

pochod šíleně slušných lidí

do dna!

Jonáš je od jisté doby také víceméně pravidelným účastníkem každoročních sletů chátrajících. Pro své kamarády, především pro Koloděje, chystá nejrůznější veleužitečné dárky, za zvuků sladkého dřeva pozpěvuje prastaré mládežnické i lidové songy a jadrnou valaštinou zvěstuje ostatním svá neopakovatelná moudra.

Chátra na Damašku

Chátra na Trojáku

Chátra ve Zlíně

ping-pong

Chátra na Sázavě

dárek

vidění

(dů)chodec

stezka pro (dů)chodce

oráč

Chátra v Rudici

kamera, klapka!

zpěvy půlnoční

únava

tenkráť na Valašsku

Podzimní Chátry roku 2012 se však Jonáš neúčastní. Nedávno vyslovená diagnóza je nemilým překvapením nejen pro něho. Chirurgický zásah se zdá být úspěšný, takže o rok později je Jonáš opět mezi svými. Zopakuje si to ještě dvakrát. Stačí si odskočit i na pohřeb svého kamaráda Brdečka. Poslední slet chátrajících svolaný do lůna Matičky Stověžaté však už neavizuje žádné další pokračování . „Na shledanou v lepších časech“, pronáší Jura při loučení. Tentokrát ho bereme opravdu, ale opravdu vážně…

Chátra v Tyře

hostina

taxi

TNV Damašek

nerozlučná dvojka

Chátra na Lázech

v kačickém sboru

hřebenovka

zpátky na Lázech

na pohřbu Brdečka

růže pro kamaráda

Chátra v Praze

v židovském městě

poslední oběd

poslední jmeniny

poslední večeře

tož, ahoj, kamaráde...

Osmadvacátého února se s ním opět loučíme. Tentokrát se na nás dívá z bílého plátna. Sedí v kabině létajícího stroje a šibalsky se usmívá. Na závěr se rozburácí motor a letadlo stoupá k výšinám. Vznášíme se s ním. Zemskou tíží spoutaný svět je hluboko pod námi. Rakev s pozůstatky našeho Jury jde pomalu stranou. Pohled k modrému nebi je v tuto chvíli neskonale důležitější…

letec Jura

nejbližší rodina

bohoslužba

vyznání

modlitba

bratři a sestry

po odletu

Ještě dlouho po skončení působivé nedělní bohoslužby zůstávají před obřadní síní hloučky pozůstalých. Mnozí se už dlouho neviděli. Aby se dali dohromady, musel jeden zemřít. Nádherná symbolika, které většina z přítomných rozumí. A asi i proto se na tvářích objevují úsměvy. Kdyby teď Jura prohlédl, měl by z nás určitě radost…