Velikonoční vycházka

- přes Františkův vrch -

aneb

z Huslenek do Francovky

--------------------------------------------------------------------------------------

Že existuje návrší pojmenované po mně, potažmo po mých jmenovcích z  Assisi a Vatikánu jsem doopravdy nevěděl. Hlavně, že se nachází coby od nás kamenem dohodil.

Odjezd na pravidelný velikonoční vandr se tentokrát opozdil. Zatímco má prastará nokia  automaticky reagovala na jakoukoliv změnu časového pásma, letošní přechod ze zimního na letní čas jí jaksi nevyšel. Budík se zkrátka probral o celou hodinu později. Takže ranní „Valašská střela“ pádící do Střelné už byla dávno za horama…

Nevadí! Místo do startovní Střelné  zamířím do cílových Huslenek. Vandr se tedy otočí o sto osmdesát stupňů. V poeticky znějící dědině vystupuji úplně sám. Pokorný Josef ani jeho stejně Pokorná Marie nikde. Asi proto, že dnes nejsou Vánoce, ale Velikonoce, si moji kamarádi lehce přispali. Hlas Jožových houslí proto dnes v Huslenkách neuslyším.

Za štěkání místních podvraťáků a štěbetání valašských vrabců vyrážím ku Zděchovu. Vítají mě první letošní pavučiny a poslední dochované dřevěnice. Tajemně zamlžené stráně dávají tušit nečekaná překvapení. Je nedělní ráno, připomínka nejpřekvapivějšího zmrtvýchvstání.

Odbočuji do údolí, které asi ještě za Rakouska nazvali Uherská. Uhranuly mě okolní svahy, které se právě vynořují z mléčného zajetí. Prodírám se přes lesíky a po opuštěných pastvinách stoupám k výšinám. Míjím pasekářská stavení zdaleka prozrazovaná volně pobíhajícími psy. Domorodci i lufťáci ještě podřimují spánkem spravedlivých. Velikonoční vzkříšení je patrně moc netankuje. Spíš je možná zajímá, jak se při šmigrústu natankují něčím ohnivějším.

Listnaté stromy bez listí pomalu vystupují z ranních mlh. Nepoučeným městským přivandrovalcům mohou připadat jako mrtvé. Netřeba jim to mít za zlé. Zatím asi neměli šanci uvěřit jarnímu zmrtvýchvstání. Smysl velikonočního poselství pochopí už do měsíce. Holá torza se obalí růžovými květy a zelenými pupeny. Těm prozíravějším možná  toto každoroční podobenství něco napoví. Pro skromnější zbytek světa zůstanou Velikonoce jen obyčejnými svátky jara bez osobnějšího poselství. Škoda…

Slunce vytrvale stoupá jižním obzorem a ustupující chlad se mísí s prvními jarními vůněmi. Jsme v údolí Mísném. Včely opouštějí své úly a míří k rozkvetlým jívám. Zlatohnědé jehnědy si pohrávají s lehkým vánkem, pozpěvují ptáci a skupiny srnek se ladnými skoky přemísťují do úkrytů. Zatímco já své stařecké tělo jen ztěžka posunuji ke hlavním javornickým hřebenům.

Šerklava už leží na rozhraní Zděchova a Valašské Senice. Osvícení domorodci tu vybudovali naučnou stezku. Analfabety poučí o valašském názvosloví a odhalí i některá zapomenutá, leč věčně platná přísloví.

Předzvěstí nedalekých Pulčin jsou tady dvě skupiny pískovcových skal či spíše skalek. Zatímco první z nich prozíraví lesohospodáři lehce odtajnili, druhou nechali osázet všudypřítomným smrčím. I tak tu naštěstí zůstává pár míst, odkud budou sympaticky vyčnívající šutry ještě nějaký ten pátek viditelné. Je však poněkud nejasné, proč toto místo, zvláště ve spojení s navazujícím umělým jezírkem, není už dávno vyhlášeno za přírodní památku či něco podobného.

Zmíněný Františkův vrch je odtud nedaleko. Jedná se o docela nenápadné, řídce porostlé návrší, odkud je to už jenom skok do Valašské Senice. Uvelebím se pod stromořadí z planého trní, šípků a hloží, abych tu u oranžových plamenů strávil zbytek letošní velikonoční neděle.

Kromě vytrvale hekajících srnců tu jsem úplně sám. Dokonalá idylka k totálnímu relaxu a nikým nerušené meditaci.

Slunce se schová za potemnělý západní horizont a na totálně černé nebe se postupně vyrojí bezpočet blikajících světýlek. Sedím u ohně a zírám na jasně zářící Orion. Mám ho přímo před sebou. Velikonoční události nabývají kosmických rozměrů. „Co je člověk, že jsi naň pamětliv?“, vybavují se mi povědomá slova jednoho ze starých žalmů.

Meditativní rozjímání s horkou polévkou, šípkovým čajem a s kadidlem namodralého dýmu se protahuje až k půlnoci. Navlékám veškeré přítomné odění a zavrtávám se do spacáku. Chodidla opatřuji třemi vrstvami teplých ponožek.  Budím se po dvou třech hodinách. Nohy jsou studené jako led. Marná sláva, globální ochlazování už začalo. Ještě, že nestartuje od hlavy…

Vločková kaše spláchnutá výtečným odvarem z nedaleko vyrostlých loňských šípků je naprosto skvělým začátkem velikonočního pondělí. Balím svůj přenosný majetek a z Františkova vrchu se pomalu sunu do údolí. Senice mě vítá upravenými chalupami a božským pokojem. Šmigrústové radovánky ještě nezačaly.

Vyšplhám na protější hřeben a protáhnu se kolem rekreačního areálu Antarik. Vojevůdce Žižka, který sem občas svolává odhodlané bojovníky čelící nezdravému životnímu stylu tu zatím nepřitáhl. Country Life je tu však cítit i bez něho. Čistý vzduch a modré nebe, spolu s prvními květy a sympatickými výhledy do kraje léčí už samy od sebe.

Hřebenová trasa míří ke Francovce. Tato Lhota, která je spojována s věhlasným kardinálem Trochtou, je také cílem mého velikonočního putování. Ještě než k ní dorazím, čeká na mne pár docela milých překvapení. Nejdříve mi sluncem vyhřátá paseka nabídne dvouhodinovou premiéru v lapání jarního bronzu. Poté se přesunu ke dřevěné zvonici a malé kapli střežené dřevorubecky nadaným Valachem. Výhledy na javornická panoramata jsou odtud nezapomenutelné.

Mohutná a kupodivu naprosto zdravá Kobzova lípa pak zaujme především nebývale obézním řešením svého kmene. Okolo stojící dřevěnice zase dosvědčí, že se stále nacházím na výsostném území mého rodného Valašského království.

Úplně posledním zastavením je vrchol Čubova kopce. Netuším, zda není majetkem věhlasného slušovického předsedy, důležitější je však skutečnost, že odtud ční do vesmíru nefalšovaná dřevěná rozhledna. Je jen trochu škoda, že ji stavitelé nepopotáhli o několik pater výš. Jak se zdá, co nevidět ji okolo rostoucí smrky přerostou přes hlavu. Zatím jsou odtud vidět nejen vzdálené hřebeny, ale hlavně vrcholky stromů s bohatou úrodou šišek. Tento rok tak bude po létech opět rokem veverek.

------------------------------------------