- VVV –

V (pět) Valašských Vrcholů

- na trase -

Veřovice - Valmez

--------------------------------------------------

pozvánka

 Adraklub zdraví - Zcestná rota Pcháčí

vás zve na akci

VVV

aneb

V (pět) Valašských Vrcholů

na trase

Veřovice – Valmez

(Velký Javorník, Dlouhá, Krátká, Huštýn, Trojačka)

Délka: V+V+V+V+V = XXV (slovy dvacet pět) kilometrů

Sraz: neděle 13. listopadu 2016 v 8 hod. na veřovickém nádraží

---------------------------------------------------------------------------

Pozvánka zhruba  tohoto znění se narodila  před rokem. Akce byla plánována na 8.11.2015. Jenže nám mezitím zemřel Alan a právě na tento den vyšlo nezapomenutelné ostravské loučení. Zamýšlený pochod se proto nekonal. Navzdory všemu se nevzdáváme a takřka přesně po roce vyrazíme.

Tentokrát už na

MEMORIÁL ALANA CHLEBKA 

-------------------------------------

Sníh a teploty po nulou nebývají nejlepším lákadlem pro pěší putování po horách. Navzdory tomu se roztodivná čtveřice různě starých individuí  na pochod z různých stran vydává. Jak zvěstuje pozvánka, tentokrát by se mělo šlapat se vzpomínkou na všem známého Alana Chlebka. Uplynul právě jeden rok od jeho odchodu do věčných lovišť.

Cestou z veřovického nádraží se k polosvaté trojici, která sem doputovala vlakem od Valmezu, přidává osamělá poutnice jménem Iva. Není si totiž jistá, zda míří na Javorník správně. Brzy toho možná lituje. Nejde se po vyznačené cestě, ale podle intuice. Tedy do prudkého kope přes šutry, větve a porosty ostružiníku. Vrchol je však posléze  společnými silami zdárně dobyt a to beze ztrát na zdraví, majetku i životech.

Nedávno vztyčená rozhledna láká k návštěvě. Zatímco pod ní vládne rajská pohoda, v nejvyšších patrech se žení čerti. Ale krajková výzdoba stojí zato. Na dlouhé postávání to však ani náhodou nevypadá.

Javornická chata praská ve švech. Po chvíli vysedávání u horkého čaje sem ještě od Rožnova přibývá nezničitelný chodec Dalibor. A to k nemalému překvapení zmíněné Ivy. Jeden z jejich pěti synů je Daliborovým žákem. Nikoliv ve výuce vytrvalostní chůze, ale v krocení ušlechtilého hudebního nástroje jménem violoncello.

V čele se zmíněným cellistou se krátce nato zamíří ke Dlouhé. Mezi tím ovšem putující tlupu opustí jeden věřící Tomáš. Nevěří, že by jeho chodidla plánovanou trasu zvládla, a tak se spouští zpátky do nedalekých Veřovic.

Po dlouhém stoupání na Dlouhou následuje krátký sešup do sedla pod Krátkou. Nedlouho nato jsou všichni na jejím vrcholu. Na mobilní telefon mezitím přichvátala zvěst o další stoupajícím přírůstku. Z Mořkova, který nemá přístup k moři, ale k horám, všem v ústrety  míří nepolepšitelná tulačka Hana. Pod hrozbou hrubého násilí přiměla k výstupu i jednoho ze svých blízkých Tomášů.

Se zmíněnou dvojicí se ostatní potkávají až pod Huštýnem. Hvízdá tu severák, který bílým jíním vyzdobuje okolní stromoví a červenou barvou obnažené tváře. Ani tady to nebude o příliš rozvláčném povídání. Několik prohozených vět a jde se dál. Většina k Trojačce, zbytek k mořkovskému parkovišti.

Hrdinná teta Iva se poté odpoutává a zrychleným přesunem míří k Valmezu. To, aby ještě za světla stihla doušek kultury v gumárenském městě Zubří. Osiřelá trojice jde vzápětí v jejich stopách. Dobývá svobodnou obec Krhovou a brzo nato i sousední Meziříčí. V mírně unavených nohách má pětadvacet ušlapaných kilometrů.

----------------------------------------------------------