POCHOD
šíleně slušných lidí
jaro 1998
ČTVRTSTOLETÍ ADRY VALMEZ
1995 – 2020
část dvanáctá
Te název má na svědomí Slávek Vurst. Jednoho krásného jarního podvečera s ním autem pádíme z Matičky stověžaté na Moravu. Teď, když je druhým mužem pražské Adry, vzpomíná na nedávné doby, kdy stejně významný post zastával na adventistickém Moravskoslezském sdružení. Stačil tam ještě zažít zemětřesení kolem předloňských „Šílených krav“, které s odstupem doby přímo opěvuje. Na rozdíl od jiných výše postavených, kterým krávy zrovna nevoní. Mazaný Slávek proto doporučuje nahradit sudokopytníky lidmi. Nikoliv šílenými, ale šíleně slušnými.
Nejkrásnější měsíc roku chvátá ke svému závěru, takže přípravy na dnes už tradiční akci jsou v plném proudu. Trasa je předem daná, inovovaný název schválen, proto nám nic nebrání v rozesílání pozvánek. Stojí na nich asi toto: „ Přátelé chůze a dobré nálady! Protože se někteří naši chůze milovní občané nemohli zúčastnit minulých Pochodů šílených krav, jelikož se necítí býti kravami, natož šílenými ( a už vůbec ne jejich mužskými ekvivalenty), uskuteční se letos na známé trase Hovězí – Držková POCHOD ŠÍLENĚ SLUŠNÝCH LIDÍ. Doporučujeme obléci se co nejslušněji (oblek, kravata, večerní šaty, vysoké podpatky a podobně). Kdo takto vyrazí z Hovězí, může se zúčastnit módní přehlídky a soutěží v netradičních disciplínách. Hesla reagující na současný veselý stav ve straně a společnosti vítána! Trasy 11, 22, a 33 km, startovné 11, 22 a 33 Kč. Pro všechny zajištěno mírné občerstvení, příchozím do Držkové odvoz k nejbližšímu spoji (Pozor! Svou účastí hrozí znova Televize Nova!). Sraz 24. května v 8 hodin u Základní školy v Hovězí. Na vaši přítomnost se přeukrutně těší Adra Valmez a Adra Zlín.“
Konečně je tu netrpělivě očekávaná předposlední květnová neděle. Na startu sice chybí Nova, zato sem z Frýdku v naprosté svobodě dorazila country kapela Ženáči. A s ní i rekordní počet chůze milovných duší. Kdosi jich napočítal kolem sto padesáti. Dobrá polovina z nich je přímo luxusně vystrojena. Ctihodní pánové vytáhli nažehlené obleky, kravaty či klobouky, dámy se vlní v elegantních večerních róbách. Kravatou a sponou do vlasů jsou dokonce vyzdobeni i dva přítomní psi.
Řada účastníků se z pozvánek, novin či rádia dověděla, že kromě slušivých kostýmů jsou v souvislosti s blížícími se předčasnými volbami na Hovězí vítána i aktuální hesla. Reakcí na tehdy kandidující stranu Důchodci za životní jistoty je například slogan „Dů, dů, chodci dú, volby vyhrajú! Životní jistota – Držková“. Předpokládaný výsledek pro tehdejšího náčelníka neohrožené ODS zase odhaduje nespisovnou valašštinou vyvedený nápis „ Ščasnú cestu mezi pňama! – Příšče idu asi s vama - Po volbách mám pauzu - Ahoj, Vašek Klausů“. Daleko nejnápadnějším výtvorem se však prezentuje nepřekonatelný srandista Jura Wagner, původem z hošťálkovského Damašku. Ten na startu pochodu mířícího k Držkové hlásá z obrovského transparentu zcela jednoznačné stanovisko: „Předčasné volby – jediná záruka nových drštěk“. Nápis je pak v cíli slavnostně předán držkovskému starostovi. Ten slibuje, že bude napříště používán jako ústřední heslo při zasedání volební komise v jejich obci.
Na pořadu dne je předstartovní módní přehlídka nazvaná ADRA HADRA SHOW. Nejedná se o obvyklou nudnou promenádu nezúčastněně čučících manekýn, nýbrž o akční prezentaci oděvů při nejrůznějších sportovních disciplínách. Začíná se absolvováním překážkové dráhy. Překážkami nejsou jen pevně zabudované pneumatiky, ale i rafinovaně umístěné čerstvé kravince, darované některou z výkonných Kubičíkových dojnic. Aby přeskakování a podlézání nebylo tak snadné, musí soutěžící v ruce neustále svírat módní červený kufr. Běží a podlézá se na co nejkratší čas. Budiž konstatováno, že po skončení první soutěže zmíněný kufr i jeden ze závodníků poněkud ztratí na eleganci. V obou případech se jedná o nedobrovolné označkování ještě teplým produktem kravského střeva.
Druhým soutěžním kláním je skok daleký. Samozřejmě, rovněž s kufrem. Doskočiště rovněž zdobí zmiňované hovězí produkty. Jedno lejno při odrazu, druhé při doskoku. Absolvovat co nejdelší let vzduchem při co nejmenším, případně nulovém označkování, je výkon hodný opravdových mistrů. Petr Kimler, Jura Wagner a děda Stolařík, převlečený za Stolaříkovou by mohli vyprávět. Jejich exibice v doskočišti jsou ukázkou vrcholného sportovního umění, které má za následek velice výživnou masáž bránic veškerých přihlížejících.
Poslední disciplínou je strmý vrch. Krátký, zato neskutečně příkrý krpál je nutné v co nejkratším čase zdolat nejdříve směrem nahoru a po otočce kolem stromu zase nazpátek. I tentokrát s nezbytným kufrem. Country kapela Zbyška Jonzcyho vesele vyhrává a na trasu vybíhá hranický reprezentant Václav Pajda. Navzdory předlouhému pršiplášti, který se mu neustále plete mezi horní i dolní končetiny zdolá po neustálém prokluzování i s kufrem trasu k výšinám. Při daleko snadnějším sešupu k cíli však zavadí rukou tak nešťastně, že si vykloubí rameno. Díky vsetínským doktorům si odnáší domů sádru a díky předvedenému výkonu adrácké tričko pro největšího smolaře.
Nezbytná úvodní rozcvička je díky zmíněné dopravní nehodě zkrácena, takže se může vyrazit na trasu. Přívětivě slunečné počasí dává naději na pohodové putování. Hovězské údolí Suška září jarní zelení, ze které vykukují barevné akcenty zvonků, kopretin a růžových orchidejí. S pestrou škálou přírodních odstínů vhodně komunikují i neméně pestré garderóby pochodujících dam, jakož i nápadité kombinace jejich pánských protějšků. První třetina trasy končí opět na školním hřišti. Tentokrát za vsetínskou základkou na Ohradě.
Hraje se fotbal, odpočívá a nabízí teplá polévka. Pochopitelně stylová, tedy hovězí. Navařily ji ochotné kuchařky v Domově důchodců v Podlesí. Naše loňská popovodňová pomoc není zapomenuta a toto je jedna z mnoha kladných ozvěn. Jura Wagner s Antonínem, největší elegáni pochodu, si skvělý vývar, ať už z vola nebo jalovice, nemohou vynachválit. Nejen oni, ale všichni, kteří mají prvních jedenáct kilometrů za sebou. Ani tady nechybí nepostradatelná hudební kulisa. Mohou za ni Ženáči, kteří dnes kupodivu vyhrávají bez žen. Útlocitné frýdecké manželky patrně na valašské kraviny příliš neslyší.
Pokud má někdo chuť i na dršťkovou, musí ještě popojít o nějakých dvaadvacet kilometrů dál. Červená značka stoupá ze Vsetína na Žambošku a přes Nivy pokračuje směrem k Liptálu. Jdeme tudy už třetí rok po sobě, a jak se zdá, nikdy nás tato trasa neomrzí. Lesy, louky, paseky a místa dalekých výhledů. Mezi tím osamělá lidská sídla v nevelkých domech či valašských chalupách. Jedenáct kilometrů po hřebenu a jsme na Chléviskách!
Na Chléviskách kupodivu nečekají žádné krávy, ale jenom lehké občerstvení. Poslední dějství k Držkové vede převážně zalesněným terénem. A místy i docela blátivým. Dokládá to nedobrovolně zaparkovaná vétřieska totálně uvězněná v obří bahnité kaluži. Zkrátka a dobře, není nad to chodit po horách pěšky. Pár kilometrů před cílem temný hvozd konečně ustupuje a krajina se otevírá. Sotva však protější Vizovické vrchy odkryjí své vnady, rozbitá lesní cesta začíná klesat do údolí. Třiatřicet kilometrů pěšího posunu se chýlí ke konci!
A máme tu cíl! Samozřejmě, u držkovské hospody. Čeká zde první občan této obce, pan starosta Zdeněk Koegler. A nečeká zdaleka sám. Jako myslivec jednou na čekané objevil zraněné mládě divočáka. Vypiplal jej a teď tu pobíhá mezi námi. Budoucí postrach lesů má tři měsíce a jmenuje se Julinka.
Nejlepší kuchař zlínské oblasti, nedostižný Jura Furst se opět vyznamenal. Dršťková v Držkové opět nemá chybu! Jenom co chrabrá osmadvacítka, která bez cizí pomoci dotlačila své tělesné schránky až do cíle utře mastná ústa, dojde na rozdávání cen. Adrácké tričko pro nejmladšího účastníka dostává dvanáctiletý Pavel Furst ze Žlutavy. Pan Alois Odložil z Komárna u Rajnochovic obdrží stejný dar, ale coby poutník úplně nejstarší. A konečně je tu cena nejprestižnější. Trikot nejzchátralejšího chodce je slavnostně předán Jarce Svobodové z Napajedel. Třiatřicet kilometrů dlouhou trasu totiž absolvovala v horečce!
Sčítá se i výtěžek startovného, které vyšplhalo k částce dvou tisíc českých korun. Polovina se přidá k příspěvku na zakoupení míchačky určené k opravě domků v zatopených Otrokovicích, druhá půlka poputuje do Domova důchodců v Podlesí, kde se stále pracuje na odstraňování škod po loňských povodních. Shodujeme se na jednom. Ať už někde s Adrou makáme nebo pochodujeme, vždycky je s ní na světě veselo!
----------------------(-: ahoj :-)----------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat