IZRAEL III
-
Jordánským údolím -
Další den se jede
po Západním břehu na sever. Sporné území podél Jordánu může
překvapit čímkoli, a tak se na radu našeho zkušeného
Kormidelníka, který si pro dnešek se svojí osádkou dopřává
šábes, držíme pohromadě a pro jistotu vůbec nezastavujeme. Na
levé straně nás doprovází vyprahlé hory, na pravé podobně
tvarované jordánské území. Jen co se později posuneme do méně
problémových oblastí, začínáme míjet zelené plantáže
datlových palem, stříbrné foliovníky se zeleninou a sklizená
pole, na nichž se daří všelijakému obilí. Výjimkou nejsou ani
zasíťované plochy s banánovníky nebo vinnou révou.
Ještě před
významným městem jménem Tiberias odbočíme doprava, abychom pod
svahy Golanských výšin kopírovali východní břeh Genezaretského
jezera. Přibyli jsme do kraje, kde se v dávných novozákonních
dobách událo bezpočet obdivuhodných příběhů. Všechny jsou
spojovány se zdejším krajanem, Ježíšem z Nazareta. Mnohé se
samozřejmě změnilo, ale tvar krajiny, včetně zmíněné vodní
plochy zůstal. Čtení evangelií teď poskytuje nový, svěží,
nekonečně plastičtější obraz.
Být v Galileji a
nesmočit tělo v nejslavnějším jezeře světa dost dobře nejde.
Zaparkujeme u takřka liduprázdné pláže a příští hodinku
věnujeme koupání spojenému s nesmírně příjemnou pobřežní
relaxací. Pohodu umocňují také lehké pochůzky podél vodního
okraje. Barevné kamení, písek a drobné i větší škebličky
připomínají spíš moře než běžnou sladkovodní plochu. Ta se
mořem, a nejen v biblických textech, často také nazývá.
Obkroužíme severní
břehy a jsme v Kafarnaum. Právě tady začala aktivnější část
Ježíšova života. Kázal ve zdejší synagoze, jejíž sloupy a
části zdí dosud stojí, tady uzdravoval nemocné a zde došlo také
k oslovení rybářů Ondřeje a Petra, sourozenecké dvojice jeho
příštích učedníků. Z někdejšího lidského sídla, které
jmenovaný Mistr nazval svým městem, zbyly už jen ruiny. Ale jeho
myšlenky a především životní příklad po dlouhá staletí
měnily a mění svět. A to ještě zdaleka není všem těm změnám
konec!
Čeká nás dalších
třicet kilometrů směrem na sever. Rezervaci Hula tvoří soustava
přirozených vodních ploch, kde se při jarním a podzimním tahu
slétává bezpočet nejrůznějších ptáků. Má jich být až tři
sta šedesát druhů. Mezi vysokým rákosím vedou vyvýšené
dřevěné stezky, ze kterých po malé chvíli pár vzdušných
cestovatelů také uvidíme. Dost možná, že někteří sem
doplachtili i z našich domácích luhů a hájů. Nejde tu však
jenom o opeřence. Na březích se popásají původní buvoli, pod
hladinou krouží malí sumci, zatímco okraje vod zdobí zajímavé
rostliny, keře a neobvyklé stromoví.
Vracíme se zpátky
k jezeru. Kousek od Kafarnaa se vypíná návrší, z něhož
pravděpodobně Ježíš pronášel své památné Horské kázání.
Je zaznamenáno ve většině evangelií a našinec se nestačí
divit, s čím Velký učitel na své posluchače vyrukoval. Ty
myšlenky jsou natolik revoluční, že si s nimi lidé, včetně
jeho následovníků, dodnes dost dobře neví rady. Což je docela
škoda. Vzít Mistrova slova vážně, jsou lidé nepochybně o mnoho
šťastnější, ne-li přímo blahoslavení. Nenápadný kopec, z
něhož teď pozorujeme podvečerní hladinu, je Horou
blahoslavenství také nazýván.
Docela slušně se
zešeřilo. Než dojedeme k Jordánu, je už úplná tma. V místech,
kde Ježíšův příbuzný, Jan Křtitel dost pravděpodobně vůbec
nekřtil, bylo vybudováno něco jako obří baptistérium. Využívají
ho křesťané z celé planety. Někteří berou ponoření do
jordánských vod smrtelně vážně, jiní jako náboženský
folklór či neobvyklou atrakci. Máme tak trochu štěstí. Dvacítka
bíle oděných lidí, mezi nimiž převažují tváře Asiatů,
patří k těm prvním. Obřad křtu je přiměřeně důstojný a
zároveň prozářený radostí. Jak se zdá, Dobrá zpráva o životě
zde padla na dostatečně úrodnou půdu.
Potemnělý večerní
přesun k jeruzalémským výšinám je bezproblémový. Štreku, na
kterou Ježíš, Maria, Josef a další reprezentanti biblických
dějin potřebovali tři dny, zvládneme při troše štěstí za tři
hodiny. Velitelka vozu, chrabrá Jana, udržuje svého životního
druha a našeho hrdinného řidiče Ladislava ve stavu bdělosti
pohanskými starostmi o to, co se bude jíst a co se bude pít. Díky
tomu se bez jakéhokoliv karambolu dostáváme až ke zdejšímu
Chrámu konzumu. Tady se obavy naznačeného druhu ukazují jako
liché, na což ostatně už pradávno u známého jezera upozorňoval
několikrát vzpomínaný Galilejec. Nakupování, alespoň pro moji
maličkost, je v Izraeli jednoduché. Díky tomu, že se můj
jídelníček v jistém směru blíží stravovacím návykům
nazaretského Mistra a jeho národa, nemusím mít nejmenší obavu,
že bych se v těchto zeměpisných šířkách při výběru
nezbytného proviantu jakkoliv utnul. Případná oslava Hodu Beránka
při dozlatova obětovaném selátku tady doopravdy nehrozí.
Poslední večer a
poslední ráno na výšině Kfar Adumin si hledíme jaksepatří
užít. Najít takovéto místo k pobytu se nám jen tak nepoštěstí.
Zírám směrem k Jeruzalému. Tam někde se nacházela tichá
Betanie, kam Ježíš občas zabrousil za Marií, Lazarem a Martou.
Někde pod námi musela vést i frekventovaná cesta z Jericha, kudy
zmiňovaný rabí bezpochyby mnohokrát procházel. Někde tudy se
museli protáhnout i věhlasní Mudrci od východu a kousek od nás
patrně ošetřoval Samařan zraněného Žida, poté, co tady někde
upadl mezi lotry. Ti tu zcela jistě pořád ještě přežívají,
akorát je nevidíme. Podaří se nám ale zahlédnout pár pouštních
lišek, které za tmy operují přímo pod našim barákem.
V naší zastřešené vyhlídce před domem si dopřejeme vydatnou snídani a potom už přichází na řadu nezbytné splacení patřičné částky za třídenní ubytování. Mr. Shalom s jarmulkou a nezbytným úsměvem shrábne z platebních karet nahozenou sumu a potom už nám popřeje šťastnou cestu do dnešního cíle ale především pokoj na klikaté trase našimi životy.
Příštího rána
se sjíždíme u benzínové pumpy před Jerichem. Nezdá se, že by
zrovna padaly hradby, ale něco tam hoří. Pokud se nejedná o
národnostní spor, je to ta radostnější alternativa. Nám ovšem
hoří za zadkem. Do večera bychom měli doputovat do dalekého, nám
už povědomého Ejlatu.
Ranní brífink je
završen netradičně. Vrchnímu náčelníkovi je pod dohledem bdělého velblouda předána almužna
posbíraná mezi účastníky expedice. Část je s dosavadním
průběhem spokojena, většina přímo nadšena. Mnohokrát jsem si
na Toma cestou vzpomněl. Pár akcí, i zahraničních, jsem už s
lidmi organizoval, takže tak trochu vím, o čem je řeč. Ale
naservírovat si takové sousto, jakého se odvážil on a jeho
Martinka, to bych asi nedával. Oba si kromě hrsti českých zlaťáků ode všech zaslouží
hlubokou, přehlubokou poklonu!
Každá osádka si
teď může zvolit svůj vlastní program. Náš černý renault
nejdříve zastavuje v Kumránu. Od poloviny minulého století se
toto místo zařadilo mezi nejvýznamnější archeologické pojmy.
Pasáčci ovcí tu někdy v roce 1947 nechtě objevili neocenitelný
poklad. Ručně popsané svitky, mimo jiné i s texty prastarého
Izaiášova proroctví. Kupodivu byly naprosto shodné s dnešní
verzí. Mohou za to Esejci, kteří toto místo obývali už bezmála
tři sta roků před Kristem. Vyznávali komunitní styl života,
dodržovali přísné rituály a jednou z jejich stěžejních
činností bylo právě opisování. Texty vkládali do keramických
nádob a z nějakého důvodu ukrývali do nepřístupných jeskyní.
Všelijakých skalních děr je tu dodneška bezpočet. Zůstává
otázkou, kolik tajemství mohou ještě ukrývat.
Rezervace Tsukim
leží jen o kousek dál. Chrání vegetaci a faunu, která se zde
shromáždila díky vydatnému vodnímu zdroji. Mimo jiné tu pobývá
i nějaký prazvláštní druh mravenců. Ti jsou ale soustředěni
za vysokým drátěným plotem. Asi aby neutekli. Pokud máme věřit
informačním tabulím, měli by se tady vyskytovat i šakali,
leopardi, hyeny a vlci. Sladká voda tu má cenu zlata. Je zadržována
v umělých jezírkách, ve kterých se může kterýkoliv koupání
chtivý návštěvník pouště příjemně osvěžit. Mezi
čtyřmetrovými porosty rákosu tu Izraelci vybudovali síť
pohodlných stezek. Díky jim se dostáváme na dosah nejen zdejšímu
ptactvu, ale i exotickému stromu, na kterém roste ještě
exotičtější ovoce. Jmenuje se sodomské jablko, a jak z názvu
vyplývá, běžný smrtelník by si na něm asi příliš
nepochutnal. Ale jeho květy jsou opravdu nádherné.
-------------------------------------------------------------------------------
(-: pokračování někdy příště :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat