ADRAMIX ´03

HISTORIE ADRY VALMEZ

část osmatřicátá

--------------------------------------------------------- 

Sbírka věcných darů

Takřka plný valník značky MAN soukromého autodopravce a legendárního řidiče české Adry, Jendy Lauterbacha, odjíždí koncem února L.P. 2003 z meziříčského kasárenského skladu, aby náklad použitého nábytku a funkčních elektrospotřebičů přemístil do povodní postižených oblastí Terezína. Vyřazené plechové skříňky z Kojeneckého ústavu, zachovalý nábytek od paní Evy Hlobilové i její sousedky, ledničky a pračky od paní Kocurkové, Ježové a Novákové, pracovnic Městské knihovny, jakož i další užitečné věci od  dalších dárců by měly lidem v obnovených obydlích posloužit do doby, než se zmohou na nové zařízení.

Praktická výpomoc v Azylovém domě Charity

V zimních měsících roku 2003 se meziříčská Adra podílí na dokončovacích pracích při budování Azylového domu pro matky s dětmi při místní Charitě. Odvedené práce včetně dodaného materiálu jsou oceněny částkou převyšující 12 000 Kč. Není bez zajímavosti, že Charita je vzájemné spolupráci značně nakloněna,  což dokazuje například součinnost při pomoci požárem postižené rodině Hegerových či aktivitách ve prospěch sdružení Pod křídly, kdy byl poskytnut bezplatný pronájem sprch pro brigádníky Adry atd, atd…

Úprava interiérů pro TJ Sokol

Během měsíce března se dobrovolníci místní skupiny Adry zapojují do úprav interiérů v budově meziříčské sokolovny. Hodnota tohoto daru se odhaduje na zhruba 6 000 Kč. Sokolové se na oplátku zapojují do dubnové Velikonoční sbírky či do červnového „kravího“ pochodu Nikotin T(o)ur, při kterém zdarma pronajímají svůj areál k předstartovním soutěžích a sami se do nich také aktivně zapojují.

 

Rozhovor s Josefem Fabiánem v Obelisku

Z iniciativy známé osobnosti meziříčského kulturního dění, pana Josefy Fabiána, se uskutečňuje obsáhlý rozhovor o činnosti české, ale hlavně valašské Adry. Text poté vyjde v populárním místním měsíčníku Obelisk, který už dlouhá léta vydává Marek Irgl se svou manželkou Janou. Není žádným tajemstvím, že oba jsou místní adráckým aktivitám neobyčejně nakloněni.

Úprava kanceláře a klubovny Adry

V jarních měsících je z větší části dokončena úprava kanceláře a klubovny Adry, které k  jejím aktivitám dlouhodobě a zadarmo pronajímá místní adventistická církev. Nábytek zhotovila na míru firma spřáteleného adráka Hynka Dony z Českého Těšína, na financování se podílelo Město Valašské Meziříčí.

 

Benefiční koncert souboru Ondrášek

23. května 2003 je v kostele Českobratrské církve evangelické pořádán dobročinný koncert dětského pěveckého sboru Ondrášek z Nového Jičína. Akci pořádá sdružení Člověk člověku ve spolupráci s Adrou a Nadací Divoké husy, která celkový výtěžek ve výši asi 50 000 Kč zdvojnásobí. Částka poslouží na financování dokončovacích prací při budování místního hospice Citadela.

Výstava Den Země

Místní Adra je koncem jara přizvána k účasti na výstavě Den Země, která na meziříčském náměstí nabízí přehlídku aktivit spojených se zkvalitňováním životního prostředí a života vůbec. Dva výstavní panely s názvem Když Země pláče přibližují kolemjdoucím širokou škálu činností, které naše organizace v mezinárodním i místním měřítku nabízí.

Natáčení České televize Brno

18. června L.P. 2003 se do církevní budovy na Hřbitovní ulici nahrne štáb brněnské televize, aby tu v režii Adře nakloněného režiséra Milana Růžičky natočil krátký snímek o činnosti místních adráků. Má být součástí pořadu Desetiboj s ohlédnutím upozorňujícím na 10 let zlínské pobočky, se kterou už dlouhodobě úspěšně spolupracujeme. Konečné dílo bude, jak se později ukáže,odvysíláno 7. prosince a pones název Adrácká. Patrně podle názvu stejnojmenné písničky, která je natočena právě v prostoru meziříčské modlitebny.

Finanční sbírka Ohni navzdory

Pod uvedeným názvem se koncem června uskutečňuje v režii Charity a Adry dvoudenní sbírka finančních darů ve prospěch zašovské rodiny Hegerových, kterým nedávno vyhořel celý dům, ve kterém mimo své vlastní dcery vychovávali ještě čtyři adoptované, mírně retardované děti. S námětem přichází ředitel Nadace ADRA Vítězslav Vurst. Koordinátorem celé akce se stává „civilkář“ Václav Rus, jinak vlastní syn široko daleko známé zlínské adračky Aleny. Sbírka probíhá ve Valašském Meziříčí, v Rožnově pod Radhoštěm, ve Stříteži a ve Veselé. Její výnos činí více než 67 tisíc českých korun.

Nátěr fasády na budově hospicu Citadela

Meziříčská Adra, která se do projektu výstavby hospicu už v minulosti několikrát zapojila prostřednictvím spolupořádání benefičních akcí, nabízí spřátelené Diakonii i praktickou výpomoc při dokončovacích pracích. Od května až do září se na lešení objevují dobrovolníci, díky kterým nakonec venkovní fasáda zazáří oslňující bělobou. Hodnota práce včetně darovaného materiálu se ve finále vyšplhá na rovných 75 910,- Kč.

Nátěr plotu v Domově důchodců

33 761 Kč, to je výsledek práce brigádníků, kteří se od srpna do října roku 2023 střídají při natírání oplocení kolem důvěrně známého Domova důchodců v Podlesí. Navazují tak na celou řadu bezplatných činností, ke kterým se Adra v minulosti několikrát zapojila.

 

Benefiční koncert skupiny Naděje

Sdružení člověk člověku, Adra, Diakonie a Českobratrská církev evangelická pořádají v neděli 19. října 2003 v místním kostele na Blahoslavově ulici dobročinný koncert pěveckého souboru Naděje z Jaroměře u Náchoda. Výtěžek ze vstupného je po skončení předán přítomné náčelnici sdružení Pod křídly, která je použije na dostavbu domu pro děti z pěstounských rodin.

Projekt ADRA ÚL

Podle zprávy ze zlínského pracoviště Adry do dlouhotrvajícího populárního projektu ADRA ÚL během roku 2023 přispívá z oblasti Valašska rovných dvacet pravidelných dárců. Mezi mnoha jinými i věhlasný meziříčský akademický sochař, pan Ambrož Špetík, který svůj vztah k této humanitárce mimo jiné potvrzuje osobním pozváním do jeho ateliéru.

Projekt BangBaby

Adra Valmez je dlouhodobě zapojena i do další zlínské záležitosti, kterou je vzdělávací projekt pro bengálské děti, tzv. BangBaby. Dlouhodobý meziříčský koordinátor Mirek Škrla, zvaný Bob, je od tohoto roku vystřídán svým synem Jindřichem. Pravidelnou pětisetkorunovou měsíční částkou přispívají výhradně místní adventisté. Jejich „adoptivní“ chlapec Hazong Sajol ze severního Bangladéše tak může i dál pokračovat ve svém vzdělávání.

---------------------------------------------------------

 ADRASVATBY ´03

HISTORIE ADRY VALMEZ

část sedmatřicátá

 

Ono to nejsou adrasvatby v pravém slova smyslu, ale obě se Adry tak či onak dotýkají. Podívejme se tedy na ně trochu zblízka.

------------------------------------------------------------

 

SVATBA PETRY A MATĚJE

aneb

NAOZAJ NEZVYČAJNY SOBÁŠ

 

Ten, do poznal malou a milou Slovenku Petru Boháčikovou z Vrútek, nedokázal ji nemít rád. Ani trochu se nedivíme o něco většímu Slovákovi Matěji Režnému z téhož města, že si ji vybral za svoji životní partnerku. Coby zástupci české Adry, k níž Petra poslední době přilnula, jsme tam nemohli chybět. Třetího dne pátého měsíce, jsme proto ve složení Slávek Vurst, Emilie Smrčková, Ellen Tomancová a moje maličkost vyrazili k východu.

3. května roku 2003 se tedy Petra s Matějem postavili na startovní čáru. Navzdory nastupujícímu měsíci lásky onoho dne pod svahy Malé Fatry pršelo, foukalo a byla docela slušná zima. Zatímco se venku „ženili čerti“, v prostém interiéru evangelického kostela se konala katolická svatba. A ne ledajaká! Jenom co nevěsta, pracovnice pražské Adry a budoucí doktorka ekonomie vstoupila do naplněného ztichlého sálu, bez jakéhokoliv patosu zvolala: „Joj, vás tu je!“

Přestože se svatební obřad odvíjel podle zaběhlé liturgie, nepůsobil strojeně. Mladý kněz byl všem srozumitelný a jeho projev působil hluboce lidsky. Poté, co si ti dva řekli své „ano“ a snesli bezpočet stisků rukou, nadešel čas přesunu k místu svatební hostiny. Horská chata nebyla daleko, ale pořádně vysoko. Zatímco početné hosty měla nahoru přepravit přistavená vétřieska, na nevěstu čekala opentlená, k sezení připravená krosna.

Ženich Maťo se vzdal předpisového svatebního odění, navlekl sportovní červené trenýrky, nahodil na hřbet přenosnou sedačku a na ni nechal vysadit svoji vyparáděnou nevěstu. Díky pokračujícímu deštíku ji někdo ještě přizdobil křiklavě žlutou pláštěnkou a mohlo se vyrazit!

Cesta nejprve jen mírně stoupala horním koncem vesnice. Domorodci zvědavě vykukovali z oken a nevěděli, co si o hlavních aktérech probíhající svatby myslet. Spolu s Ellen a Emilkou jsme odmítli přesun na korbě náklaďáku a originální přemístění nevěsty od kostela k hostině pozorovali v přímém přenosu.

Sotva se hrbolatá cesta ponořila do lesa, začalo stoupání. Jakkoli jsme čekali, že bude ženich funět jako lokomotiva a odpočívat na každém pařezu, opak byl pravdou. Pádil se svým rozkošným nákladem nahoru tak rychle, že jsme mu stačili jen s největším vypětím sil. K vysvětlení došlo až poté, co jsme se dověděli, že je aktivním závodníkem v triatlonu.

Finále osmisetmetrového převýšení si nezadalo s jakýmkoliv chodeckým závodem. Maťo za zvuků vyhrávající folklorní kapely vyběhl mezi rozjařené svatební hosty, kteří postávali před chatou, pomohl Petře z krosny dolů a okamžitě se oba pustili do rozvášněného tanečního roje. O nějaké znatelné únavě nemohla být ani řeč!

Aby měli novomanželé své budoucí soužití řádně pojištěné, stěžejní část obřadu si ještě zopakovali pod otevřenou klenbou vesmíru. Neformální požehnání uprostřed probouzející se fatranské přírody nabídlo tu nejlepší možnou svatební kulisu. Stalo se to ve chvíli, kdy začaly mraky ustupovat a z jejich okrajů nesměle vykukovalo zlaté májové sluníčko A tak vám, Peťo a Maťo, přejeme, aby svítilo a hřálo po celou dobu vašeho společného putování životem!

(-: Ellen, Emilie, Slávek a spol :-)

---------------------------------------------------------

 

SVATBA ELEN A ROBERTA

Zatímco na svatbě Petry a Matěje neměla Adra vůbec žádný podíl, v případě Elenky a Roberta je tomu přesně naopak. Prazačátek musíme hledat na samém prahu milénia. Díky doporučení Aleny Rusové tenkrát vyšel v církevním časopisu Advent krátký článek, avizují pořádání tradiční Adrarallye. Maminka od Elen, známá jesenická adračka, si jej všimla, a láskyplně nařídila své svobodné dceři, ať se této bláznivé akce zúčastní. Ale s podmínkou, že si dá pozor na jistého Tomance, který má všemu údajně velet a na něhož si pamatuje z dob svého bujného mládí. Jedná se prý o individuum, které si vysloužilo pověst největšího mládežnického potřeštěnce na celé Moravě. Poslušná dceruška, nezvyklá odmlouvání, tedy dala na maminčinu radu, v červenci Léta Páně 2000 přicestovala i s bicyklem na místo startu v šumavském Vimperku, no a tam narazila na objekt svých  panenských snů, svobodného mládence Roberta. Podrobnější informace o navázání vzájemného vztahu  přináší níže přiložené zrýmované pojednání, které mělo svoji premiéru na jejich společné svatbě.

Stalo se tak v pátek 23. září roku 2003, hodinu před polednem. Před jesenický evangelický kostel  najednou šílenou rychlostí přidrkotala celá smečka rozdováděných trabantů, z nichž se vzápětí do usedajícího modrého dýmu vypotáceli  novomanželé včetně celé široké rodiny. Po obvyklém obřadu v uvedeném svatostánku se karavana v podobném stylu přesunula z města na čerstvý vzduch, do společnosti právě se opékajícího berana.  Zatímco jeho tkáně nabíraly čím dál zlatavější barvu, ve vedlejší stodole došlo k „páteční chvilce poezie“, prostřednictvím které se svatební hosté dopodrobna seznámili s počátkem historie jejich namlouvání.

 

Takže, tady je ona tklivá, hluboká, dokonale pravdivá báseň. Dříve než se v tichu ponoříme do jejich vzletných slov, dopřejme si malé seznámení s postavami, které v ní vystupují:

 

Elen Moskalová (nyní Kimlerová), vysokoškolsky vzdělaná nevěsta z Jeseníků, povedené dítě maminky a tatínka Moskalových

Robert Kimler (stále Kimler), ženich z Hranic, rodinná přezdívka Kozlík, málomluvný obchodník s papírem. Koníčky - paraglading, horolezectví, pobyt v přírodě

Otec – Jindřich Kimler, táta ženicha, pekař ve výslužbě, kolportér disidentských samizdatů, milovník masa a úhlavní nepřítel vegetariánů

Máti – paní Moskalová, maminka nevěsty. Výjimečně hodná učitelka hudby a vášnivá čtenářka časopisů, regionální zástupkyně jesenické Adry

Šéf toho všeho – František Tomanec, nevýrazný chřadnoucí dědek kdesi z Valašska

Strýc Přecechtěl – strýček nevěsty, velmi úspěšný podnikatel, majitel stavebnin

Doktor Kubík – primář z Lázní Jeseník, na slovo vzatý odborník, vážený občan města

Pavel Galle – distributor přírodních léčebných prostředků pro ženy, nadprůměrně nadaný obchodník

Áda – Adéla Vaňková, rozená Tomancová, rozšafná Valaška, dokonale ovládající svoji valašskou  mateřštinu

Péťa – Petr Kimler, bratr ženicha, horlivý vyznavač západních hodnot, plynně hovořící rádobypražským nářečím

Magda – Magdaléna Koudelková, rozená Kimlerová, sestra ženicha, žijící toho času na Šumavě

Máří – Marie Vavříková, dnes už zesnulá propagátorka vegetariánství

BALADA O ELENCE A ROBERTOVI

aneb

CO SE VŠECHNO UDÁLO NEŽ TO VLASTNĚ ZAČALO 

(-: bylo, nebylo :-)

 

V Hranicích až při hranici - V ulici Pod nemocnicí

Měli synky dva dceru – V králíkárně u Kimlerů

 

Magda s Petrem roha vzali – Doma zbyl je Kozlík malý

Rád měl buchty, také zelí – Dívky mu moc nevoněly

 

Na rozdíl od svého táty – Nespisoval samizdaty

Zato slézal hory, skály – Zkoumal lety ptáků v dáli

 

Pozděj´ otec řek´: „Je třeba – Dokud čerstvý jsi jak chleba

Ať tě klofne nějaká – Jinak ti dám padáka!“

 

Tak měl padák, čistou hlavu - Létal k ségře na Šumavu

Říkával: „V tom lesním ráji – Baby aspoň pokoj dají!“

 

V Jeseníkách, pod horama – Žila byla krásná panna

Chlubila se štíhlým tělem – A svým strýčkem Přecechtělem

 

Když už trochu rozum brala – Maminka jí povídala:

„Měla by ses, holka, vdáti – Dřív, než začneš rozum bráti

 

Nejlíp získáš přízeň hochů – Když jsi chytrá jen tak trochu

Přezrálým zbude jen k málu – Seschlých intelektuálů

 

Těžko zvedneš číši lásky – Když se začnou dělat vrásky

Křivky laně když vystřídá – Obvyklá celulitida

 

Měla jsem to, holka, v plánu – Že ti koupím k svátku pannu

Místo panny, která mrká – Dám ti kolo, co má cvrka

 

V lenošení omezí tě – Nepropadneš obezitě

Naskytne se větší šance – Lovit vetché zazobance“

 

Máti drahá duše zralá – Tisk veškerý skupovala

Nechtěla nic více znáti – Než rubriky s inzeráty

 

Rozvedení, cudní vdovci – Študáci, pasáci ovcí

romantici, sešlí psanci – Ale žádní zazobanci!

 

Časem tolik novin měli – Že s tím barák vytápěli

Výsledek byl víc než skromný – Žádný stařec na úrovni

 

Otrávená máti zcela – Už s tím se vším praštit chtěla

Pro klid duše Advent vzala – Adrastránky pročítala

 

Stálo tam, že pro ty, kteří – Bicyklům své tělo svěří

Nabízí se podnik skvělý – Dobrodružná Adrarally

 

„ Hej, Elenko, moje kotě – To je akce přímo pro tě

Nemusíš být doma sama – Na písku či  s panenkama

 

Jízdní kolo, milé dítě – Jaksepatří posílí tě

V ocel svaly chudé skuje – Sedací část zmasíruje

 

Zaslechla jsem ale kdesi – co mě štve a přímo děsí

že prý šéf je toho všeho – Z Meziříčí Valašského

 

Ještě dřív než jsem se vdala – Občas jsem ho vídávala

Řádil jako stádo kobyl – Uhlazené strýčky zlobil

 

Jak tak vidím, lidé zlatí – Puberta s ním stále mlátí

Dávný poděs tedy velí – Akci zvané Adrarally!“

 

Elenka to s vervou vzala – Třífázově trénovala

Jedla šrot, ovesné vločky – sojčí maso, kaši z čočky

 

Pod lékařským dohledem – Zápasila s Pradědem

Třikrát kolmo tam a zpátky – K radosti své drahé matky

 

Kolportéři na tu túru – Dali jí literaturu

z Adventu od Pražáků – Dvacet kilo ležáků

 

Ono bylo totiž nutné – Na zátěž vzít něco hutné

jakkoliv se kolu příčí – Balík spisů na nosiči

 

Strýc Přecechtěl dělal cestou – Doprovod se svojí Destou

Na paletě duše známá – Doktor Kubík se stopkama

 

Kontakt měl na její strýce – V Bengálsku a v Americe

Aby duch a hlavně tělo – Náhodou moc netrpělo

 

Pilulkami cpal ji stále – Šaman z Vrbna, Pavel Galle

Po známosti vše se dálo – Sdružení to dotovalo

 

Špičkovou když formu měla – Cyklistická hvězda Ela

Z náměstí za řevu davů – Odjížděla na Šumavu

 

Ve Vimperku na nádraží – Vzala kolo své pod paži

Hrdě, jako matka pluku – Mířila na místo scuku

 

Náhle někdo na ni volá: - „Hej, cérko od teho kola

Nejsi náhodú tá nová – Z Jeseníka Moskalova?

 

To je faň, nebudu sama – Pekliť sa tam s ogarama

Ukrutně su temu ráda – Tož, tak, menuju sa Áda.“

 

„Já jsem Péťa vod Kimlerů – Bejt sám, hele, tak tě beru

Mám však bráchu nejmladšího – Nechceš, takle, klofnout si ho?“

 

„To teda ne!“, říká Ela - „Byla by to doma mela!

Máti chce mít zetě svého – přeukrutně bohatého!

 

Moskalův rod známý bude – Zanedlouho skoro všude

Nevezmu si ani za nic – Zelenáče kdesi z Hranic!“

 

„ Počkej, děvče, nebal sítě – Kimlerův rod překvapí tě

Otce, taky dědu mýho – Znaj´ z řemesla farářskýho

 

Podle jména a blond vlasů – Árijskou my máme rasu

A že nejme přeubozí – Německé nás vozy vozí!“

 

„Gdybych byla jak ty mladá“ - Přidala se k tomu Áda

„Na mú dušu bych ho chtěla – Hlúpych řečí nenadělá!

 

Néni slizký, néni hrubý – Vlasy držá mu, aj zuby

Ani gdyž je mravná kosa – Nekape mu sopeľ z nosa

 

Pracháč bude v práci novéj – Perspektyvní, papírovéj

Toaleťák, tajak chleba – Teho bude pořáď třeba!“

 

„To je pravda,“ Elen na to – Toaleťák, věc nad zlato!

Tuny jej lid, který tu je – Na potřebu spotřebuje

 

WéCé papír v každém čase – Jistě dobře prodává se

To je bomba, to mi píchne – Hoch, který si k němu čichne!“

 

„Budeš hvězda!“, Petr říká - „Budeš „in“jak Amerika

Voháklá jak z TéVé Nova – lady WéCé papírová!“

 

To už skoro v centru byli – V bytě Magdy zazvonili

Robert, vida děvče smělé – Šel se ukrýt do postele

 

„Moc průbojný, pravda, není – Ale to se brzo změní

Nedám se, jdu na to znova – Jako že jsem Moskalova!

 

Do polévky, radím vřele – Dejte hodně petržele

Vzpruží ho to, ven vyláká – Jistá afrodiziaka!“

 

Magda kilo natě vzala – S celerem to pomíchala

„Kozlíku, nic nečiň zlého – Dám ti cosi zeleného!“

Robert řek: „No, to je krása – Že mě necpeš kusem masa!

Zdravá strava, je mi líto – Odjakživa chybí mi to!

 

Táta od dob jisté Máří – boxuje se s vegetáři

Aby čelil jejich slovu – Rval nás masem dnes a znovu!“

 

Vrh se na nať Robin hladný – Neb měl důvod víc než pádný

Řádil celý rozechvělý – Jako kozel v petrželi

 

Zbaštil to a hned se schoval – Aby v klidu přežvýkoval

Avšak během půlhodiny – Přišel zpátky, celý jiný

 

Říká: „Po tom jídle zle je – Srdce se mi nějak chvěje

Svět je kolem jaksi milý – Jsem trochu jak přiopilý

 

A k té nové, která tu je – Cosi mě furt přitahuje

Co se stalo? To je síla! - Úplně se proměnila!

 

Hebká je jak vánek letní – Víc, než papír toaletní

Rozkoší jsem tolik zalit – Že ji do něj začnu balit!

 

Vznáším se jak hejno ptáků – Výš, než kdysi na padáku

Zdá se, že jsem našel cestu – K životnímu Everestu!“

 

------------------------------------------------------

 

Dál to šlo, jak už to chodí - Když dvě srdce omarodí

Kéž tepou na stejné vlně – Rytmicky a smysluplně!