ADROVÁNÍ ´01
HISTORIE ADRY VALMEZ
část šestadvacátá
MÁJOVÝ KONCERT
Sdružení Člověk člověku, což je spolek nejaktivnějších dam ve Valašském Meziříčí, uspořádal 17. května Léta Páně 2001 ve spolupráci s místní Adrou svůj tradiční benefiční koncert. Konal se, jako obvykle, v parádních prostorách někdejší kaple pro neslyšící děti, která však byla z ideologických důvodů po celou dobu totality uzamčená. Na půvabnou secesní výzdobu a nádherné vitráže se tu po celých 40 let dívaly jen uskladněné učebnice propagující světlé komunistické zítřky. Od dob spásné sametové revoluce je už někdejší svatostánek zpřístupněn a slouží nejrůznějším bohulibým účelům. Tentokrát se zde srotili muzikálně nadaní kumštýři studující na kroměřížské Konzervatoři P. J. Vejvanovského. Totálně narvaný sál tleskal nejen špičkovým výkonům účinkujících, ale i paní Emilii Smrčkové, která zde veřejnosti poodhalila smělé plány nedávno vzniklého sdružení Pod křídly. Výtěžek vstupného měl totiž putovat na účet zmíněné dobročinné organizace.
SMRČCI VE SMRČÍ
12. srpna roku 2001, kolem druhé hodiny odpolední, přijela na valašské paseky dvě auta plná „drobotiny“. Starší děti přijely o něco později na kolech. Poté, co se drobotina vyhrnula z aut, jala se velmi přátelsky, slušně, s ručkou nataženou, prstíky semknutými, s bezelstným výrazem ve tváři a se zřetelným: „Dobrý den, pane“, na rtech vítat domorodce. Pak následovalo ubytování a seznámení se s prostředím. Seznámení se s prostředím nedělalo dětem sebemenší potíže. Během velmi krátké doby děti stihly dokonale prozkoumat terén i vnitřní prostorya brzy tu byly jako doma. Před vchodem do obytných prostor se najednou objevilo množství bot, botiček a botů, na které opravdu nejsme zvyklí. Vše ale probíhalo pod dohledem mamky Smrčkové, která měla ve všem systém a pevný řád.
Zpravidla každé ráno vycházela se svými dětmi do lesa na hřiby, které pak společně dále zpracovávali, což vypadalo asi takto: V kuchyni stálo několik skupinek po třech. Jedni nasbírané hřiby čistili, další krájeli, jiní pracovali na příloze a tak dál, až ve společné symbióze vytvořili oběd. Zkrátka, každý byl využitý, nikdo neseděl s rukama v klíně.
Nedílnou součástí každého dne, pokud přálo počasí, bylo koupání, které, stejně jako oběd, probíhalo na směny. Starší děti hlídaly mladší, šťastně skotačící ve vodě, aby při vodních radovánkách nedošlo k případným „ztrátám“. Stejně tak se střídali u stolu, ne však kvůli případným ztrátám, ale proto, žeby se tam najednou prostě nevešli. Každý den odpoledne také mamka Smrčková nezapomněla svým ratolestem rozdat něco dobrého, zpravidla v podobě oplatků. Panoval zde ale opravdu důsledný režim, což by při takovém množství dětí asi jinak nešlo. Každý větší přestupek byl trestán, ne však tělesně, ale ale sankcemi v podobě neobdržení již zmíněného odpoledního oplatku nebo zákazem koupání a podobně.
V pátek přijelo dalších šest sourozenců. Tentokrát z Dětského domova v Karviné. To mamka Smrčková očekávala s jistými obavami, ale musíme říct, že ani v této situaci, kdy tu bylo už celkem 15 dětí, neztrácela autoritu a dohled nad vším, co se dělo, a vše dokázala bez výraznějších potíží dále organizovat. No, musíme říct, že to byl i pro nás, domorodce, přínos, jak lze dobře, relativně v klidu a bez většího stresu zvládnout i takové množství dětí, přestože tu všechny Smrčkovy děti nebyly.
A než jsme se nadáli, byla tu neděle a s ní odjezd. Tak, jak se objevili, tak také zmizeli. Pro děti z Karviné přijel autobus a Smrčata si Smrčci ne několikrát odvezli zpátky do Valašského Meziříčí. No, a život na pasekách se tak pomalu zase vrátil do starých kolejí.
Marek Wagner, Damašek
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
JIM Mc DONALD
TATI, ZPÍVEJ BAS
Městská knihovna, občanské sdružení Člověk člověku, Českobratrská církev evangelická a pochopitelně také místní ADRA byli pořadatelem benefičního koncertu, který se ve prospěch sdružení Pod křídly uskutečnil 3. října 2001 v meziříčském evangelickém kostele. Účinkujícím byl charismatický Texasan Jim Mc Donald, který do České republiky přicestoval až z daleké Kalifornie. Mimochodem na něj už před léty narazil Ruda Reitz se svým týmem, když do válkou zničené Bosny dovážel humanitární pomoc od českých dárců. Jim tam právě pořádal své benefice, akční pánové si ihned padli do noty, a od těch dob se zpěvák s nenapodobitelným basem objevuje i na tuzemské scéně. Koncertuje na dobročinných akcích, bez nároku na odměnu, tak jak se to sluší na správného kumštýře s nefalšovaným křesťanským přesvědčením. Písně žánru Country Gospel Music vycházejí v jeho rodné zemi na nejrůznějších nosičích zcela pravidelně a není bez zajímavosti, že některé kolekce tam byly už několikrát oceněny.
Bodrý Jim sice zpíval ve své mateřštině, ale i tak dokázal nadchnout, dojmout a nezřídka také rozesmát shromážděné publikum. Návštěvníci kostela ještě během koncertu své dojmy proměnili v konkrétní dar. Na dobrovolném vstupném se onoho podvečera vybralo něco kolem 10 tisíc českých korun. Peníze byly ještě na místě předány Emilii Smrčkové, předsedkyni zmiňovaného sdružení Pod křídly. Podle jejich slov by měly být použity na zařízení koupelen v budovaném domě na Příční ulici.
Ani Jim se svou manželkou Katie, která mu vše osobně ozvučovala, neodjížděli z Meziříčí s prázdnou. Kromě velikánských díků si na západ odnášeli i nadprůměrně veliký valašský frgál s třiadvaceti menšími a dvěma většími smrčky. Jako připomínku toho, pro koho se onoho dne vlastně zpívalo…
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BESEDA NA HŘBITOVNÍ JEDNA
V polovině měsíce října přijala pozvání nejúspěšnější pěstounka všech dob, paní Emilie Smrčková a v doprovodu svých několika dětí přichvátala mezi shromážděné adventisty. Jakkoli se prezentovala jako nevěřící, popis jejich všemožných aktivit až příliš nápadně prozrazoval životní styl nejmenovaného Mistra s dalekého Nazaretu. Přítomní si tak mohli na místě porovnat své teoreticky zvládnuté křesťanství s praxí ženy, která se pražádnou teologií ani náhodou nikde neohání.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MALOVÁNÍ A NATÍRÁNÍ NA PŘÍČNÍ ULICI
Od října až do prosince navštěvovali první dům z projektu Pod křídly borci v nepříliš výstavních montérkách. Díky nim se vnitřní prostory rozsvítily bělobou, dřevěné prvky, zárubně či zábradlí naopak podlehly módní vlně v odstínu temně hnědého palisandru. Pepa Vogt a Michal Nesvadba se za přičinění meziříčské firmy Dekora postarali o to, že první obyvatelé už mohou pomalu začít přemýšlet o jarním, nejpozději letním stěhování. Práce byly, tak, jak je v kraji zvykem, provedeny ve volném čase a samozřejmě grátis.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BENEFIČNÍ KONCERT V KAPLI
Sdružení Člověk člověku a meziříčská ADRA nachystaly na 13. prosince roku 2001 benefiční koncert. Vystoupil na něm smíšený sbor studentek a studentů místního Gymnázia, který se už léta honosí názvem Basové G. Pod svižným vedením sbormistryně Jany Krchákové mladí pěvci rozezvučeli secesní prostory kaple Ústavu pro neslyšící tak, že potlesk, který pravidelně uzavíral každou skladbu, otřásal bytelnou budovu až do samých základů. Není tajemstvím, že zmíněné těleso sbírá cenné vavříny na všech možných muzikálních soutěžích.
Výtěžek koncertního vystoupení ve výši 10 253 korun bylo předáno neúnavné aktivistce, paní Grožajové, vedoucí meziříčského Centra pro postiženou mládež. Je tak zaručeno, že peníze nebudou prohýřeny, ale naopak smysluplně využity ve prospěch kvalitnějšího života přítomných i nepřítomných handicapovaných spoluobčanů.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SVÍČKY PRO BOSNU
Vsetínská Základní škola Trávníky vyhlásila sbírku svíček s názvem Světlo pro Bosnu. Smyslem je zmírnění následků častých výpadků elektřiny, které ve válkou poničené zemi působí ledem nemalé potíže. ADRA ve spolupráci s meziříčským adventistickým společenstvím se do akce rovněž aktivně zapojila a z nasbíraných zdrojů světla utvořila pomalovaný balíček, který prozrazoval, že ukrývá „sveće ze ceo godina“, nebo-li svíčky na celý rok. Mělo by jich totiž být rovných tři sta šedesát pět.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VÁNOČNÍ POHLEDNICE
Z iniciativy místní Diakonie vzešla koncem roku neobvyklá bohulibá aktivita. Žáci základních a středních škol byli vyzváni, aby namalovali pohlednice s vánočními motivy, jejichž výtěžek by byl poté rozdělen mezi meziříčské neziskové organizace, jichž je ADRA nedílnou součástí. Malí kumštýři se do akce vrhli s nebývalou vervou, takže vznikla originální kolekce vánočních přání, která se už nikdy a nikde nemá šanci v takové podobě objevit. Pohlednice byly na různých místech, především na tradičním předvánočním jarmarku.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TELEVIZNÍ ADVENTNÍ KONCERT
Až do centra Matičky Prahy se ve žlutém autobuse CK Valaška 16. prosince 2001 přesunovali i vybraní zástupci meziříčské Adry. Využili pozvání předsedkyně sdružení Pod křídly, paní Emilie Smrčkové na tradiční, televizí přenášený Adventní koncert, jehož výtěžek by měl putovat právě na jejich probíhající aktivity. Přítomní Adráci tak mohli na vlastní kůži pocítit nejen vlezlou zimu jednoho z pražských kostelů, ale především nasát autentickou atmosféru, která takovouto nevšední akci provází. Živá vystoupení špičkových muzikantů, a především osobitý pěvecký projev Marty Kubišové, nemohl v přítomných nezanechat jiný, než nezapomenutelně hluboký dojem.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SMRČKY PRO SMRČKY
Vánoce, vánoce přicházejí a s nimi i nezbytné dárky. Samozřejmě i pro nejpočetnější rodinu na Valašsku a přilehlém okolí. Když tedy pro Smrčky, tak ve vyloženě smrčkovském podání. Pražská Adračka Ellen se svojí valaškou dcerou Adélkou nezaváhají a během jedné adventní neděle „vysadí“ hned třiatřicet nahnědlých smrčků. Patřičně je vyzdobí, pověsí na originální zelený smrček a s ním potom pádí k vyvýšenému stanovišti nepřehlédnutelného houští shromážděných Smrčků… Takže, šťastné a veselé, požehnané vánoce! Ať jejich svěží smrková vůně vydrží po celý příští rok!
Žádné komentáře:
Okomentovat