ADRABRIGÁDA
2006
--------------------------------------------------
HISTORIE ADRY
VALMEZ
část dvaapadesátá
Legendární Smrčkiády jsou minulostí, protože Smrčkovi už
pomoc dobrovolníků nepotřebují. Bez prázdninové Adrabrigády však nelze žít,
takže letos se brigádníci rozletí hned do čtyř směrů. K Domovu důchodců v
Podlesí, ke Kojeneckému ústavu, k Azylovému domu a k místní sokolovně.
V poslední červencové dekádě se v meziříčské adventistické
modlitebně, kde sídlí Dobrovolnické centrum Adry, srocují první dobrovolníci.
Během tří týdnů se jich tu vystřídá rovných pětadvacet. Bude jím nabídnuto
spartánské ubytování, možnost jednoduchého stravování, ale především velký
balík práce. Tu budou pochopitelně vykonávat zadarmo. Vedoucím je, podobně jako
v minulých dvou ročnících, Marek Wagner z Hošťálkové. Vybírá si na to řádnou
dovolenou. Patrně největší objem brigádnické pomoci si tohoto roku vyžádá
vzpomínaný Domov důchodců. Adra se tu víceméně pravidelně objevuje od roku
1997, kdy areál zasáhla ničivá povodeň.
Letos se dobrovolníci vrhnou na vnější část spojovacích
chodeb. Což znamená odstranění nepevných částí omítek, následnou penetraci a
vyspravení veškerých děr a nerovností. Konečnou fázi úpravy fasády už
představuje pouze nátěr speciální prodyšnou bílou barvou.
Souběžně s nátěrem fasády probíhá i nátěr venkovního obložení. Někdo to dělá z výsuvného žebříku, někdo se vyklání se střechy. No, a na závěr přijde na řadu i nátěr kovových oken, okapových žlabů a dalších náležitostí.
Součástí pomoci Domovu důchodců jsou i psychosociální
aktivity. Dobrovolníci, především dívky, navštěvují jednotlivé klienty a
různými způsoby se jim snaží zpříjemnit nelehké chvíle jejich stáří. S
některými si povídají, některým čtou a většině jenom naslouchají. Dovídají se
příběhy, které by nikde jinde neslyšeli. A pokud je někdo na invalidním vozíku,
tak s ním zpravidla vyjedou na čistý vzduch.
Nezbytné přestávky si brigádníci krátí všelijak. Posedáváním,
poleháváním, popíjením, případně i rozpustilým řáděním ve vedle tekoucí řece
Bečvě.
Základnou všeho dění je už vzpomínaná modlitebna. Tady se
vaří, přespává a tráví převážná většina volného času. Někdo hledí do knížky,
jiný do počítače, další spolu klábosí či hrají nejrůznější hry. Dost často se
tu také zpívá. A to díky bráškům Wagnerovým, kteří s sebou pochopitelně
přibrali i pětistrunné bendžo a šestistrunnou kytaru.
Tak jako v minulých letech, i letos svou návštěvou poslouží
nejuznávanější tuzemská pěstounka, nezapomenutelná paní Smrčková. S mladými to umí.
Má je ráda a oni jí rozumí. Její vyprávění o formování dětí či budování domů na
půli cesty jsou nejen poutavá, ale především velice poučná.
Dalším předmětem dobrovolnického zájmu je všeobecně oblíbený
Kojenecký ústav. Letos je takřka veškerá práce provoněná těkavými ředidly.
Natírá se skoro všechno, co je venku k vidění. Zahradní nábytek, konstrukce
terasy, zábradlí i zelený kovový plot. Za tří týdny brigádnického řádění je
exteriér ústavu k nepoznání.
Nejenom prací živ je člověk, natož člověk velice mladý. Pod
vedením náčelnické dvojky v podobě bráchů Wagnerových se jede na výlet do
Rožnova pod Radhoštěm. Stěžejním cílem je pochopitelně zdejší vyhlášený
skanzen. Mládenci a panny si tu dopřejí vzácnou ochutnávku starých časů. Doví
se, jak se kdysi pracovalo,vařilo a spalo, případně i to, jak si dávní Valaši
dopřávali nějaké to povyražení.
Dlouhodobá spolupráce Adry s místním Sokolem prosakuje i do
současné brigády. Opravuje se vlhké
zdivo v suterénu sokolovny, uklízí dvůr, ale hlavně se natírají stanové konstrukce, které chtějí mladí sokolíci během
příštího roku použít na Zakarpatské Ukrajině. V Rodnikově Hutě už mají
domluvené místo na vybudování letního tábora.
Zkrátka tentokrát nepřijde ani Azylový dům pro matky s dětmi,
spravovaný místní Charitou. V rámci možností tu občas odskočí některá z dívek,
aby si s caparty hrála, kreslila, případně je nenápadně směrovala ke
slušnějšímu chování.
Nebyla by to Adrabrigáda, kdyby na ni nezavítala paní
Církvová s místní televizí. Bez jakýchkoliv dlouhých řečí obchází s kameramanem
a mikrofonem jednotlivé dobrovolníky, aby nasbírala co nejvíce aktuálních
informací pro reportáž, která se dříve či později objeví na valašských
obrazovkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat