ADRABRIGÁDY 2007
HISTORIE ADRY VALMEZ
část osmapadesátá
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BOJANOVICE
V květnu roku 2007 se přes obec Bojanovice nedaleko
Kroměříže přežene tak silná průtrž mračen, že silný proud vody, řítící se
z okolních polí, zaplaví část obce a zavalí ji mazlavým bahnem. Brzy nato
se sem z různých stran slétnou dobrovolníci, kteří chtějí přiložit ruku k
dílu při odklízení bláta a úklidu zatopených interiérů. Je zcela samozřejmé, že
Adra při tom nemůže chybět. Většina ochotných lidí, která se sem pod hlavičkou
uvedené organizace na jednu neděli sjede, náleží ke sborovému společenství
zlínských adventistů.
Celá pospolitost je nasměrována do jedné
z nejpostiženějších rodin. Na rozlehlém dvoře i v přilehlých
hospodářských staveních to vypadá jako po výbuchu. Kalná voda pronikla i do
obytných částí. Podle zanechaných stop na stěnách sahala do výše nejméně
šedesáti centimetrů.
Pánská úderka vedená nezdolným Víťou Slováčkem bere do rukou
lopaty a jiné nářadí, aby alespoň zčásti zahladila ty největší stopy. Zápasí
s nánosy bláta, srovnává rozházená prkna, uklízí neskutečný nepořádek.
Něžné pohlaví rovněž nezahálí. S pomocí hadrů, kartáčů a kbelíků postupně zvelebuje spodní partie zasažených interiérů. Domácí se nestačí divit. A také děkovat. Přestože se během jednoho dne udělal velký kus práce, daleko větší díl ještě čeká na samotnou rodinu. Popřejeme jí hodně vytrvalosti a odjíždíme k domovům. S příjemným pocitem, že jsme pomohli obnažit aspoň špetku lidského dobrodiní.
VALMEZ
Tradiční, v pořadí už pátá prázdninová Adrabrigáda se i
letos odehrává pod vedením náčelníka Marka Wagnera. A jako pokaždé, i tentokrát
dobrovolníci zamíří do notoricky známého Domova důchodců v Podlesí. Někteří
dělají společnost osamělým seniorům, jiní se s barvami a štětci vrhají na
rezavé zábradlí lemující zdejší čističku venkovních vod.
Ještě více práce čeká v meziříčském Kojeneckém ústavu. Dobrovolníci
otloukají kachličky, pomáhají s malováním interiérů a kompletně zajišťují
následný úklid. Především ale řádí ve venkovních prostorech. Natírají doslova
všechno, co jim přijde pod ruku. Od zábradlí a průlezek až po houpačky a
nejrůznější přístřešky.
Část ochotných mládenců a panen operuje rovněž
v Rožnově pod Radhoštěm. Konkrétně ve zdejším stacionáři zvaném Domov
Kamarád. Ten slouží různě znevýhodněným mladým lidem, kteří zde nacházejí nejen
partu sobě rovných, ale také pocit užitečnosti. Úkolem adráků je provedení
generálního úklidu v celém zařízení.
Základnou, kde se spí, jí, pozpěvuje či klábosí je opět budova meziříčské adventistické modlitebny. Filip Janík z Nového Jičína, který je na Adrabrigádě už podruhé, na otázku, co ho sem přivedlo, odpovídá: „Je to možnost pomoci druhým a také dobrá parta, která se tady schází.“ Středněvěká Soňa Mlýnková ze Slovácka, přezdívaná Mamina, jež má zkušenosti s dobrovolnictvím na Slovensku i na Ukrajině, zase tvrdí: „Dělám to pro dobrý pocit. Těší mě, když vidím, že pracovat pro jiné se dá i bez peněz.“ Veronika Švábová z Brna zase byla přednáškou o Adře oslovena natolik, že se chtěla na vlastní oči přesvědčit, jak vše vypadá v praxi. Sama k tomu dodává: „Přijela jsem získat zkušenosti a nové přátele. Vše se mi splnilo. Myslím, že se mi dny strávené na brigádě budou hodit při studiu učitelství i v životě.“
Žádné komentáře:
Okomentovat